 |
| إِذَا زُلْزِلَتِ الْأَرْضُ زِلْزَالَهَا {١} |
1. Když otřásána bude země třesením svým, |
| وَأَخْرَجَتِ الْأَرْضُ أَثْقَالَهَا {٢} |
2. a vyvrhne země břemena svá, |
| وَقَالَ الْإِنْسَانُ مَا لَهَا {٣} |
3. a řekne člověk: „Co děje se s ní?“ |
| يَوْمَئِذٍ تُحَدِّثُ أَخْبَارَهَا {٤} |
4. V den ten vyprávěti bude (země) noviny své, |
| بِأَنَّ رَبَّكَ أَوْحَىٰ لَهَا {٥} |
5. neboť tak vnukne jí Pán její. |
| يَوْمَئِذٍ يَصْدُرُ النَّاسُ أَشْتَاتًا لِيُرَوْا أَعْمَالَهُمْ {٦} |
6. V den ten předstoupí lidé v oddílech, aby ukázány byly jim skutky jejich. |
| فَمَنْ يَعْمَلْ مِثْقَالَ ذَرَّةٍ خَيْرًا يَرَهُ {٧} |
7. A kdožkoliv byl učinil zvíci zrnka dobra, spatří je: |
| وَمَنْ يَعْمَلْ مِثْقَالَ ذَرَّةٍ شَرًّا يَرَهُ {٨} |
8. a kdožkoliv byl učinil zvíci zrnka zla, spatří je. |
 |