 |
| وَالْفَجْرِ {١} |
1. Při JITŘENCE |
| وَلَيَالٍ عَشْرٍ {٢} |
2. a nocích deseti; |
| وَالشَّفْعِ وَالْوَتْرِ {٣} |
3. při dvojitém a jednoduchém; |
| وَاللَّيْلِ إِذَا يَسْرِ {٤} |
4. a při noci, když ubíhá! |
| هَلْ فِي ذَٰلِكَ قَسَمٌ لِذِي حِجْرٍ {٥} |
5. Zdaž není v tomto přísaha pro muže rozumného? |
| أَلَمْ تَرَ كَيْفَ فَعَلَ رَبُّكَ بِعَادٍ {٦} |
6. Což neviděl‘s, jak naložil Pán tvůj s (kmenem) ‘Ád; |
| إِرَمَ ذَاتِ الْعِمَادِ {٧} |
7. v Iramu, plném sloupoví, |
| الَّتِي لَمْ يُخْلَقْ مِثْلُهَا فِي الْبِلَادِ {٨} |
8. jemuž rovného nebylo vytvořeno v (této) zemi? |
| وَثَمُودَ الَّذِينَ جَابُوا الصَّخْرَ بِالْوَادِ {٩} |
9. A s (kmenem) Tsemúd, jenž tesal si (domy) ve skále v údolí? |
| وَفِرْعَوْنَ ذِي الْأَوْتَادِ {١٠} |
10. A s Faraonem, jenž na kůl narážel? |
| الَّذِينَ طَغَوْا فِي الْبِلَادِ {١١} |
11. Všichni svévoli v zemi páchali |
| فَأَكْثَرُوا فِيهَا الْفَسَادَ {١٢} |
12. a pohoršení (jen) v ní množili. |
| فَصَبَّ عَلَيْهِمْ رَبُّكَ سَوْطَ عَذَابٍ {١٣} |
13. I snesl na ně Pán tvůj trestu bič, |
| إِنَّ رَبَّكَ لَبِالْمِرْصَادِ {١٤} |
14. neb Pán tvůj stále na číhané jest. |
| فَأَمَّا الْإِنْسَانُ إِذَا مَا ابْتَلَاهُ رَبُّهُ فَأَكْرَمَهُ وَنَعَّمَهُ فَيَقُولُ رَبِّي أَكْرَمَنِ {١٥} |
15. A pokud se týče člověka, kdykoli zkouší jej Pán jeho tím, že ctí zahrnuje jej a milostí, říká: „Poctil mne Pán můj.“ |
| وَأَمَّا إِذَا مَا ابْتَلَاهُ فَقَدَرَ عَلَيْهِ رِزْقَهُ فَيَقُولُ رَبِّي أَهَانَنِ {١٦} |
16. A když zkouší jej tím, že odměřuje mu dary své, říká: „Pohanil mne Pán můj!“ |
| كَلَّا ۖ بَلْ لَا تُكْرِمُونَ الْيَتِيمَ {١٧} |
17. Nikoliv! Ale vy nectíte sirotka, |
| وَلَا تَحَاضُّونَ عَلَىٰ طَعَامِ الْمِسْكِينِ {١٨} |
18. aniž vybízíte se navzájem k dávání krmě nuznému; |
| وَتَأْكُلُونَ التُّرَاثَ أَكْلًا لَمًّا {١٩} |
19. a hltáte dědictví (slabých) dravým hltáním; |
| وَتُحِبُّونَ الْمَالَ حُبًّا جَمًّا {٢٠} |
20. a milujete bohatství láskou přílišnou. |
| كَلَّا إِذَا دُكَّتِ الْأَرْضُ دَكًّا دَكًّا {٢١} |
21. Ale ne: když země roztlučena bude ranou za ranou: |
| وَجَاءَ رَبُّكَ وَالْمَلَكُ صَفًّا صَفًّا {٢٢} |
22. a přijde Pán tvůj i andělé, v šiku za šikem: |
| وَجِيءَ يَوْمَئِذٍ بِجَهَنَّمَ ۚ يَوْمَئِذٍ يَتَذَكَّرُ الْإِنْسَانُ وَأَنَّىٰ لَهُ الذِّكْرَىٰ {٢٣} |
23. a předvedeno bude v den ten peklo: - v den ten rozvažovati bude člověk! Však co plátno bude mu pak rozvažování? |
| يَقُولُ يَا لَيْتَنِي قَدَّمْتُ لِحَيَاتِي {٢٤} |
24. Řekne pak: „Kéž byl bych pro svůj (nynější) život (dobré skutky) předeslal!“ |
| فَيَوْمَئِذٍ لَا يُعَذِّبُ عَذَابَهُ أَحَدٌ {٢٥} |
25. V den onen pak nikdo takovým trestem neztresce, |
| وَلَا يُوثِقُ وَثَاقَهُ أَحَدٌ {٢٦} |
26. aniž kdo do takových spoutá pout! |
| يَا أَيَّتُهَا النَّفْسُ الْمُطْمَئِنَّةُ {٢٧} |
27. Ó duše uklidněná, |
| ارْجِعِي إِلَىٰ رَبِّكِ رَاضِيَةً مَرْضِيَّةً {٢٨} |
28. navratiž se k Pánu svému,uspokojená, uspokojující — |
| فَادْخُلِي فِي عِبَادِي {٢٩} |
29. vstupiž pak mezi služebníky mé, |
| وَادْخُلِي جَنَّتِي {٣٠} |
30. a vstup do (zahrad) ráje mého! |
|
