 |
| وَالْفَجْرِ {١} |
1. Při úsvitu |
| وَلَيَالٍ عَشْرٍ {٢} |
2. a při nocích deseti |
| وَالشَّفْعِ وَالْوَتْرِ {٣} |
3. a při spárovaném a jedinečném |
| وَاللَّيْلِ إِذَا يَسْرِ {٤} |
4. a při noci, když ubíhá! |
| هَلْ فِي ذَٰلِكَ قَسَمٌ لِذِي حِجْرٍ {٥} |
5. Což není v tom pro člověka rozvážného přísaha? |
| أَلَمْ تَرَ كَيْفَ فَعَلَ رَبُّكَ بِعَادٍ {٦} |
6. Neviděls, co učinil Pán tvůj ´Ádovcům |
| إِرَمَ ذَاتِ الْعِمَادِ {٧} |
7. Iramu,jenž proslul sloupy svými, |
| الَّتِي لَمْ يُخْلَقْ مِثْلُهَا فِي الْبِلَادِ {٨} |
8. jimž nic podobného nebylo stvořeno v žádné zemi, |
| وَثَمُودَ الَّذِينَ جَابُوا الصَّخْرَ بِالْوَادِ {٩} |
9. a kmeni Thamúd,jenž skály v údolí prorážel, |
| وَفِرْعَوْنَ ذِي الْأَوْتَادِ {١٠} |
10. a Faraónovi, který na kůly narážel, |
| الَّذِينَ طَغَوْا فِي الْبِلَادِ {١١} |
11. a těm, kdož v zemích vzpurní byli |
| فَأَكْثَرُوا فِيهَا الْفَسَادَ {١٢} |
12. a pohoršení v nich pak šířili? |
| فَصَبَّ عَلَيْهِمْ رَبُّكَ سَوْطَ عَذَابٍ {١٣} |
13. Však Pán tvůj proti nim důtky trestající rozpoutal, |
| إِنَّ رَبَّكَ لَبِالْمِرْصَادِ {١٤} |
14. neb Pán tvůj neustále na číhané stál. |
| فَأَمَّا الْإِنْسَانُ إِذَا مَا ابْتَلَاهُ رَبُّهُ فَأَكْرَمَهُ وَنَعَّمَهُ فَيَقُولُ رَبِّي أَكْرَمَنِ {١٥} |
15. Co člověka se týče,když Pán jeho jej zkoušce podrobuje a štědrosti a dobrodiním jeho zahrnuje, pak on hovoří: "Pán můj mi poctu prokazuje. |
| وَأَمَّا إِذَا مَا ابْتَلَاهُ فَقَدَرَ عَلَيْهِ رِزْقَهُ فَيَقُولُ رَبِّي أَهَانَنِ {١٦} |
16. Když naopak jej zkouší tím, že příděl obživy mu odměřuje, pak on hovoří: "Pán můj mě ponižuje." |
| كَلَّا ۖ بَلْ لَا تُكْرِمُونَ الْيَتِيمَ {١٧} |
17. Však pozor! Vždyť vy sirotky nectíte, |
| وَلَا تَحَاضُّونَ عَلَىٰ طَعَامِ الْمِسْكِينِ {١٨} |
18. ani k nakrmení nuzných se navzájem nevybízíte |
| وَتَأْكُلُونَ التُّرَاثَ أَكْلًا لَمًّا {١٩} |
19. však dědictví slabých nenasytně pohlcujete |
| وَتُحِبُّونَ الْمَالَ حُبًّا جَمًّا {٢٠} |
20. a jen bohatství v lásce vášnivé máte. |
| كَلَّا إِذَا دُكَّتِ الْأَرْضُ دَكًّا دَكًّا {٢١} |
21. Však pozor! Až země bude rozdrcena ranou za ranou |
| وَجَاءَ رَبُّكَ وَالْمَلَكُ صَفًّا صَفًّا {٢٢} |
22. a přijde Pán tvůj i andělé, řada za řadou, |
| وَجِيءَ يَوْمَئِذٍ بِجَهَنَّمَ ۚ يَوْمَئِذٍ يَتَذَكَّرُ الْإِنْسَانُ وَأَنَّىٰ لَهُ الذِّكْرَىٰ {٢٣} |
23. a až v ten den bude peklo předvedeno,tehdy si člověk připomene - však co bude mu připomínání platno? |
| يَقُولُ يَا لَيْتَنِي قَدَّمْتُ لِحَيَاتِي {٢٤} |
24. I zvolá: "Kéž bych měl na život budoucí něco předem připraveno!" |
| فَيَوْمَئِذٍ لَا يُعَذِّبُ عَذَابَهُ أَحَدٌ {٢٥} |
25. V ten den takovým trestem nebude nikdo potrestán |
| وَلَا يُوثِقُ وَثَاقَهُ أَحَدٌ {٢٦} |
26. a nikdo takovými okovy spoután! |
| يَا أَيَّتُهَا النَّفْسُ الْمُطْمَئِنَّةُ {٢٧} |
27. A ty, duše usmířená, |
| ارْجِعِي إِلَىٰ رَبِّكِ رَاضِيَةً مَرْضِيَّةً {٢٨} |
28. vrať se k Pánu svému v zalíbení a spokojená! |
| فَادْخُلِي فِي عِبَادِي {٢٩} |
29. Vstup mezi služebníky mé |
| وَادْخُلِي جَنَّتِي {٣٠} |
30. a vejdi do zahrady mé! |
|
