 |
| وَالنَّازِعَاتِ غَرْقًا {١} |
1. Při silou VYTRHUJÍCÍCH, |
| وَالنَّاشِطَاتِ نَشْطًا {٢} |
2. při volně uvolňujících, |
| وَالسَّابِحَاتِ سَبْحًا {٣} |
3. při lehce plujících, |
| فَالسَّابِقَاتِ سَبْقًا {٤} |
4. při předem předcházejících, |
| فَالْمُدَبِّرَاتِ أَمْرًا {٥} |
5. při osudy všeho rovnajících (přisám): |
| يَوْمَ تَرْجُفُ الرَّاجِفَةُ {٦} |
6. v den, kdy zazvučí (roh) zvučící, |
| تَتْبَعُهَا الرَّادِفَةُ {٧} |
7. druhé přijde po něm (troubení): |
| قُلُوبٌ يَوْمَئِذٍ وَاجِفَةٌ {٨} |
8. v den ten srdce chvěti budou se (bázní); |
| أَبْصَارُهَا خَاشِعَةٌ {٩} |
9. zraky jich budou sklopeny. |
| يَقُولُونَ أَإِنَّا لَمَرْدُودُونَ فِي الْحَافِرَةِ {١٠} |
10. Říkati budou (nevěřící): „Budeme jistě, když zakopáni jsme, nazpět vráceni? |
| أَإِذَا كُنَّا عِظَامًا نَخِرَةً {١١} |
11. Nyní, když kosti jsme (jen) zpuchřelé?“ |
| قَالُوا تِلْكَ إِذًا كَرَّةٌ خَاسِرَةٌ {١٢} |
12. Řeknou: „Toť návrat byl by záhubný.“ |
| فَإِنَّمَا هِيَ زَجْرَةٌ وَاحِدَةٌ {١٣} |
13. Však pouze jediné se ozve (varovné) zavřesknutí |
| فَإِذَا هُمْ بِالسَّاهِرَةِ {١٤} |
14. a již budou na země povrchu! |
| هَلْ أَتَاكَ حَدِيثُ مُوسَىٰ {١٥} |
15. Zdaž děj Mojžíšův tě došel? |
| إِذْ نَادَاهُ رَبُّهُ بِالْوَادِ الْمُقَدَّسِ طُوًى {١٦} |
16. Když Pán jeho v posvátném údolí Tuwá naň volal: |
| اذْهَبْ إِلَىٰ فِرْعَوْنَ إِنَّهُ طَغَىٰ {١٧} |
17. „Jdi k Faraonovi, neb svévolným se stal“ |
| فَقُلْ هَلْ لَكَ إِلَىٰ أَنْ تَزَكَّىٰ {١٨} |
18. a rci: „Zdaž očistiti bys se chtěl, |
| وَأَهْدِيَكَ إِلَىٰ رَبِّكَ فَتَخْشَىٰ {١٩} |
19. tak abych vedl tě k Pánu tvému a ty se (jej) bál!“ |
| فَأَرَاهُ الْآيَةَ الْكُبْرَىٰ {٢٠} |
20. Pak znamení převelké mu ukázal — |
| فَكَذَّبَ وَعَصَىٰ {٢١} |
21. však neposlechl, lhářem jej nazval: |
| ثُمَّ أَدْبَرَ يَسْعَىٰ {٢٢} |
22. poté pak odvrátil se, nemeškal: |
| فَحَشَرَ فَنَادَىٰ {٢٣} |
23. (lid) shromáždil a (takto) zavolal, |
| فَقَالَ أَنَا رَبُّكُمُ الْأَعْلَىٰ {٢٤} |
24. řka: „Jáť Pánem vaším jsem nejvyšším.“ |
| فَأَخَذَهُ اللَّهُ نَكَالَ الْآخِرَةِ وَالْأُولَىٰ {٢٥} |
25. I zachvátil jej Bůh trestem života budoucí ho i tohoto. |
| إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَعِبْرَةً لِمَنْ يَخْشَىٰ {٢٦} |
26. V tom zajisté naučení jest pro toho, kdož bojí se. |
| أَأَنْتُمْ أَشَدُّ خَلْقًا أَمِ السَّمَاءُ ۚ بَنَاهَا {٢٧} |
27. Zdaž těžším bylo stvořit vás neb nebe, jež Bůh zbudoval? |
| رَفَعَ سَمْكَهَا فَسَوَّاهَا {٢٨} |
28. Do výše pozdvihl je, pak je urovnal: |
| وَأَغْطَشَ لَيْلَهَا وَأَخْرَجَ ضُحَاهَا {٢٩} |
29. a ztemnil jeho noc, a jeho půldne vznítil; |
| وَالْأَرْضَ بَعْدَ ذَٰلِكَ دَحَاهَا {٣٠} |
30. poté pak zemi rozprostřel |
| أَخْرَجَ مِنْهَا مَاءَهَا وَمَرْعَاهَا {٣١} |
31. a vyvříti dal vodě z ní, a pastvám vzrůsti na ní dal: |
| وَالْجِبَالَ أَرْسَاهَا {٣٢} |
32. a hory na ní upevnil: |
| مَتَاعًا لَكُمْ وَلِأَنْعَامِكُمْ {٣٣} |
33. k užitku vám a dobytčatům vašim. |
| فَإِذَا جَاءَتِ الطَّامَّةُ الْكُبْرَىٰ {٣٤} |
34. Když pak přijde rozvrácení převelké; |
| يَوْمَ يَتَذَكَّرُ الْإِنْسَانُ مَا سَعَىٰ {٣٥} |
35. v den, kdy rozpomene se člověk na to, co byl (usilovně) konal; |
| وَبُرِّزَتِ الْجَحِيمُ لِمَنْ يَرَىٰ {٣٦} |
36. a předveden bude plam pekla všem vidícím — |
| فَأَمَّا مَنْ طَغَىٰ {٣٧} |
37. tehdy ten, kdo svévolný byl, |
| وَآثَرَ الْحَيَاةَ الدُّنْيَا {٣٨} |
38. a život pozemský radši měl, |
| فَإِنَّ الْجَحِيمَ هِيَ الْمَأْوَىٰ {٣٩} |
39. plam pekla bytem dostane; |
| وَأَمَّا مَنْ خَافَ مَقَامَ رَبِّهِ وَنَهَى النَّفْسَ عَنِ الْهَوَىٰ {٤٠} |
40. však ten, jenž Pána svého veleby se bál a duši svou před choutkami chránil: |
| فَإِنَّ الْجَنَّةَ هِيَ الْمَأْوَىٰ {٤١} |
41. zahradu ráje bytem dostane. |
| يَسْأَلُونَكَ عَنِ السَّاعَةِ أَيَّانَ مُرْسَاهَا {٤٢} |
42. Dotazovati se budou tě na hodinu (soudu) : na kdy že určena jest? |
| فِيمَ أَنْتَ مِنْ ذِكْرَاهَا {٤٣} |
43. Však jakou vědomost máš o ní? |
| إِلَىٰ رَبِّكَ مُنْتَهَاهَا {٤٤} |
44. Konečná lhůta její závisí na Pánu tvém; |
| إِنَّمَا أَنْتَ مُنْذِرُ مَنْ يَخْشَاهَا {٤٥} |
45. tys varovatelem jen tomu; kdož bojí se jí. |
| كَأَنَّهُمْ يَوْمَ يَرَوْنَهَا لَمْ يَلْبَثُوا إِلَّا عَشِيَّةً أَوْ ضُحَاهَا {٤٦} |
46. V den, kdy uzří ji, (připadne jim) jako by byli v hrobě dleli jen večer neb rána dne onoho. |
 |