 |
| عَمَّ يَتَسَاءَلُونَ {١} |
1. O čem že navzájem se dotazují? |
| عَنِ النَّبَإِ الْعَظِيمِ {٢} |
2. Ohledně ZVĚSTI veliké, |
| الَّذِي هُمْ فِيهِ مُخْتَلِفُونَ {٣} |
3. níž (míněním) se rozcházejí. |
| كَلَّا سَيَعْلَمُونَ {٤} |
4. Vskutku však zvědí! |
| ثُمَّ كَلَّا سَيَعْلَمُونَ {٥} |
5. Pak opět: vskutku však zvědí! |
| أَلَمْ نَجْعَلِ الْأَرْضَ مِهَادًا {٦} |
6. Což neučinili jsme zemi pohovkou |
| وَالْجِبَالَ أَوْتَادًا {٧} |
7. a hory (na ní) podpěrou? |
| وَخَلَقْنَاكُمْ أَزْوَاجًا {٨} |
8. A stvořili jsme v párech vás; |
| وَجَعَلْنَا نَوْمَكُمْ سُبَاتًا {٩} |
9. a spánek učinili jsme vám odpočinkem; |
| وَجَعَلْنَا اللَّيْلَ لِبَاسًا {١٠} |
10. a noc učinili jsme vám pokrývkou; |
| وَجَعَلْنَا النَّهَارَ مَعَاشًا {١١} |
11. a den učinili jsme vám pro (hledání) živobytí; |
| وَبَنَيْنَا فَوْقَكُمْ سَبْعًا شِدَادًا {١٢} |
12. a nad vámi postavili jsme sedmero (nebes) mohutných; |
| وَجَعَلْنَا سِرَاجًا وَهَّاجًا {١٣} |
13. a postavili tam svítilnu planoucí; |
| وَأَنْزَلْنَا مِنَ الْمُعْصِرَاتِ مَاءً ثَجَّاجًا {١٤} |
14. a s mračen seslali jsme vodu v hojnosti, |
| لِنُخْرِجَ بِهِ حَبًّا وَنَبَاتًا {١٥} |
15. abychom dali ní vzrůsti obilí a bylinám |
| وَجَنَّاتٍ أَلْفَافًا {١٦} |
16. a hustě (vzrostlým) zahradám. |
| إِنَّ يَوْمَ الْفَصْلِ كَانَ مِيقَاتًا {١٧} |
17. Zajisté den rozhodnutí má čas svůj určený: |
| يَوْمَ يُنْفَخُ فِي الصُّورِ فَتَأْتُونَ أَفْوَاجًا {١٨} |
18. den, kdy zatroubeno bude v roh a přijdete v zástupech; |
| وَفُتِحَتِ السَّمَاءُ فَكَانَتْ أَبْوَابًا {١٩} |
19. a otevřeno bude nebe branami četnými; |
| وَسُيِّرَتِ الْجِبَالُ فَكَانَتْ سَرَابًا {٢٠} |
20. a rozhýbány budou hory, přeludům pouště podobné; |
| إِنَّ جَهَنَّمَ كَانَتْ مِرْصَادًا {٢١} |
21. peklo pak bude (lstivě) číhati, |
| لِلطَّاغِينَ مَآبًا {٢٢} |
22. pro nepravostné obydlí, |
| لَابِثِينَ فِيهَا أَحْقَابًا {٢٣} |
23. v němž dlíti budou po věky; |
| لَا يَذُوقُونَ فِيهَا بَرْدًا وَلَا شَرَابًا {٢٤} |
24. chládku v něm neokusí, aniž nápoje, |
| إِلَّا حَمِيمًا وَغَسَّاقًا {٢٥} |
25. jen vodu vroucí a ran hnis, |
| جَزَاءً وِفَاقًا {٢٦} |
26. odměnu (jistě) případnou! |
| إِنَّهُمْ كَانُوا لَا يَرْجُونَ حِسَابًا {٢٧} |
27. Neb nedoufali v den účtů skládání |
| وَكَذَّبُوا بِآيَاتِنَا كِذَّابًا {٢٨} |
28. a odmítali znamení naše, lží zvouce je. |
| وَكُلَّ شَيْءٍ أَحْصَيْنَاهُ كِتَابًا {٢٩} |
29. Však vše to spočetli jsme, sepsali: |
| فَذُوقُوا فَلَنْ نَزِيدَكُمْ إِلَّا عَذَابًا {٣٠} |
30. „Okuste trestu nyní, rozmnožíme vám jen muky (vaše)!“ |
| إِنَّ لِلْمُتَّقِينَ مَفَازًا {٣١} |
31. Však bohabojným dán jest byt blažený: |
| حَدَائِقَ وَأَعْنَابًا {٣٢} |
32. zahrady a vinice; |
| وَكَوَاعِبَ أَتْرَابًا {٣٣} |
33. a (děvy) prsou okrouhlých; jim rovné věkem; |
| وَكَأْسًا دِهَاقًا {٣٤} |
34. a plné poháry: |
| لَا يَسْمَعُونَ فِيهَا لَغْوًا وَلَا كِذَّابًا {٣٥} |
35. tam nebudou slyšet řečí pustých, aniž lží: |
| جَزَاءً مِنْ رَبِّكَ عَطَاءً حِسَابًا {٣٦} |
36. odměnou od Pána tvého — dar to stačící! |
| رَبِّ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ وَمَا بَيْنَهُمَا الرَّحْمَٰنِ ۖ لَا يَمْلِكُونَ مِنْهُ خِطَابًا {٣٧} |
37. Od Pána nebes a země a všeho, což mezi nimi jest, Milosrdného: však slova od něho nedostanou. |
| يَوْمَ يَقُومُ الرُّوحُ وَالْمَلَائِكَةُ صَفًّا ۖ لَا يَتَكَلَّمُونَ إِلَّا مَنْ أَذِنَ لَهُ الرَّحْمَٰنُ وَقَالَ صَوَابًا {٣٨} |
38. V den, kdy postaví se duch i andělé šikem, nebudou mluviti, vyjma toho, jemuž dovolí Milosrdný, a jenž mluviti bude jen co správno jest. |
| ذَٰلِكَ الْيَوْمُ الْحَقُّ ۖ فَمَنْ شَاءَ اتَّخَذَ إِلَىٰ رَبِّهِ مَآبًا {٣٩} |
39. Tentoť jest den pravdivý: pročež kdo chce, nechť k Pánu svému cestu nastoupí. |
| إِنَّا أَنْذَرْنَاكُمْ عَذَابًا قَرِيبًا يَوْمَ يَنْظُرُ الْمَرْءُ مَا قَدَّمَتْ يَدَاهُ وَيَقُولُ الْكَافِرُ يَا لَيْتَنِي كُنْتُ تُرَابًا {٤٠} |
40. Myť zajisté varovali jsme vás před trestem blízkým: v den, kdy pohlížeti bude člověk na skutky, kupředu poslané rukama jeho a kdy řekne nevěřící: „Kéž byl bych prachem (jen)!“ |
|
