 |
| لَا أُقْسِمُ بِيَوْمِ الْقِيَامَةِ {١} |
1. Hle, přísahám při dni zmrtvýchvstání |
| وَلَا أُقْسِمُ بِالنَّفْسِ اللَّوَّامَةِ {٢} |
2. a při duši, jež stálé výčitky si činí! |
| أَيَحْسَبُ الْإِنْسَانُ أَلَّنْ نَجْمَعَ عِظَامَهُ {٣} |
3. Myslí si člověk snad, že neshromáždíme jeho kosti? |
| بَلَىٰ قَادِرِينَ عَلَىٰ أَنْ نُسَوِّيَ بَنَانَهُ {٤} |
4. Však ano, a dokonce schopni jsme sestavit jeho prsty! |
| بَلْ يُرِيدُ الْإِنْسَانُ لِيَفْجُرَ أَمَامَهُ {٥} |
5. A naopak, člověk si spíše přeje jednat i dál hříšně |
| يَسْأَلُ أَيَّانَ يَوْمُ الْقِيَامَةِ {٦} |
6. a ptá se: "Kdy vůbec ten den zmrtvýchvstání nastane?" |
| فَإِذَا بَرِقَ الْبَصَرُ {٧} |
7. Až zrak se oslepí, |
| وَخَسَفَ الْقَمَرُ {٨} |
8. až měsíc se zatmí, |
| وَجُمِعَ الشَّمْسُ وَالْقَمَرُ {٩} |
9. až slunce s měsícem se spojí, |
| يَقُولُ الْإِنْسَانُ يَوْمَئِذٍ أَيْنَ الْمَفَرُّ {١٠} |
10. tehdy člověk vykřikne: "Kam prchnout mám?" |
| كَلَّا لَا وَزَرَ {١١} |
11. Však pozor! Nebude žádný úkryt znám, |
| إِلَىٰ رَبِّكَ يَوْمَئِذٍ الْمُسْتَقَرُّ {١٢} |
12. u Pána tvého v ten den bude shromaždiště jen! |
| يُنَبَّأُ الْإِنْسَانُ يَوْمَئِذٍ بِمَا قَدَّمَ وَأَخَّرَ {١٣} |
13. V ten den bude člověku sděleno, co zavčas učinil a co zameškal. |
| بَلِ الْإِنْسَانُ عَلَىٰ نَفْسِهِ بَصِيرَةٌ {١٤} |
14. Ba co víc, člověk sám sebe bude jasně zřít, |
| وَلَوْ أَلْقَىٰ مَعَاذِيرَهُ {١٥} |
15. a kdyby své omluvy mohl předložit. . . |
| لَا تُحَرِّكْ بِهِ لِسَانَكَ لِتَعْجَلَ بِهِ {١٦} |
16. Nehýbej příliš jazykem svým, když je přednášíš, ve snaze je uspíšit, |
| إِنَّ عَلَيْنَا جَمْعَهُ وَقُرْآنَهُ {١٧} |
17. vždyť Nám přísluší je shromáždit i číst. |
| فَإِذَا قَرَأْنَاهُ فَاتَّبِعْ قُرْآنَهُ {١٨} |
18. A když ti je předčítáme, sleduj jeho přednášení, |
| ثُمَّ إِنَّ عَلَيْنَا بَيَانَهُ {١٩} |
19. a potom na Nás je podat jeho objasnění. |
| كَلَّا بَلْ تُحِبُّونَ الْعَاجِلَةَ {٢٠} |
20. Však pozor! Vy naopak milujete rychle plynoucí |
| وَتَذَرُونَ الْآخِرَةَ {٢١} |
21. a zanedbáváte život budoucí. |
| وُجُوهٌ يَوْمَئِذٍ نَاضِرَةٌ {٢٢} |
22. V ten den budou jedny tváře zářící |
| إِلَىٰ رَبِّهَا نَاظِرَةٌ {٢٣} |
23. a ke svému Pánu hledící |
| وَوُجُوهٌ يَوْمَئِذٍ بَاسِرَةٌ {٢٤} |
24. a jiné tváře v ten den budou sinalé, tušící, |
| تَظُنُّ أَنْ يُفْعَلَ بِهَا فَاقِرَةٌ {٢٥} |
25. že dovrší se na nich trest páteř lámající. |
| كَلَّا إِذَا بَلَغَتِ التَّرَاقِيَ {٢٦} |
26. Však pozor! Až duše vystoupí ke klíční kosti |
| وَقِيلَ مَنْ ۜ رَاقٍ {٢٧} |
27. a bude řečeno: "Kdo je zaklínatel?" |
| وَظَنَّ أَنَّهُ الْفِرَاقُ {٢٨} |
28. a ona si pomyslí, že toto je se světem rozluka, |
| وَالْتَفَّتِ السَّاقُ بِالسَّاقِ {٢٩} |
29. a proplete se s nohou noha, |
| إِلَىٰ رَبِّكَ يَوْمَئِذٍ الْمَسَاقُ {٣٠} |
30. v ten den k tvému Pánu všichni hnáni budou. |
| فَلَا صَدَّقَ وَلَا صَلَّىٰ {٣١} |
31. "On almužnu nedával ani modlitbu nekonal, |
| وَلَٰكِنْ كَذَّبَ وَتَوَلَّىٰ {٣٢} |
32. však odvracel se a za lež prohlašoval, |
| ثُمَّ ذَهَبَ إِلَىٰ أَهْلِهِ يَتَمَطَّىٰ {٣٣} |
33. a pak ke své rodině pyšně kráčeje se odebral!" |
| أَوْلَىٰ لَكَ فَأَوْلَىٰ {٣٤} |
34. Ach běda ti, běda! |
| ثُمَّ أَوْلَىٰ لَكَ فَأَوْلَىٰ {٣٥} |
35. A znovu běda ti, běda! |
| أَيَحْسَبُ الْإِنْسَانُ أَنْ يُتْرَكَ سُدًى {٣٦} |
36. Myslí si člověk snad, že sám sobě bude zůstaven? |
| أَلَمْ يَكُ نُطْفَةً مِنْ مَنِيٍّ يُمْنَىٰ {٣٧} |
37. Což nebyl kapkou semene vystříknutého jen? |
| ثُمَّ كَانَ عَلَقَةً فَخَلَقَ فَسَوَّىٰ {٣٨} |
38. Potom se kapkou přilnavou stal a Bůh jej stvořil a vyrovnal |
| فَجَعَلَ مِنْهُ الزَّوْجَيْنِ الذَّكَرَ وَالْأُنْثَىٰ {٣٩} |
39. a dvě pohlaví, mužské a ženské, z něho udělal. |
| أَلَيْسَ ذَٰلِكَ بِقَادِرٍ عَلَىٰ أَنْ يُحْيِيَ الْمَوْتَىٰ {٤٠} |
40. Což není v moci jeho, aby mrtvým opět život dal? |
|
