 |
| سَبَّحَ لِلَّهِ مَا فِي السَّمَاوَاتِ وَمَا فِي الْأَرْضِ ۖ وَهُوَ الْعَزِيزُ الْحَكِيمُ {١} |
1. Chvály pěje Bohu, cožkoliv na nebi jest i na zemi: a on mocný jest a moudrý |
| هُوَ الَّذِي أَخْرَجَ الَّذِينَ كَفَرُوا مِنْ أَهْلِ الْكِتَابِ مِنْ دِيَارِهِمْ لِأَوَّلِ الْحَشْرِ ۚ مَا ظَنَنْتُمْ أَنْ يَخْرُجُوا ۖ وَظَنُّوا أَنَّهُمْ مَانِعَتُهُمْ حُصُونُهُمْ مِنَ اللَّهِ فَأَتَاهُمُ اللَّهُ مِنْ حَيْثُ لَمْ يَحْتَسِبُوا ۖ وَقَذَفَ فِي قُلُوبِهِمُ الرُّعْبَ ۚ يُخْرِبُونَ بُيُوتَهُمْ بِأَيْدِيهِمْ وَأَيْدِي الْمُؤْمِنِينَ فَاعْتَبِرُوا يَا أُولِي الْأَبْصَارِ {٢} |
2. Onť jest to, jenž vypudil ty, kdož neuvěřili z lidu obdrževšího Knihu, z obydlí jejich k těm, kdož byli v prvním VYSTĚHOVÁNÍ. Neměli jste za to, že vyjdou (z nich) a oni měli za to, že ochrání je tvrze jejich před Bohem; však Bůh přisel na ně zkad nedomnívali se, a vrhl v srdce jejich bázeň, takže rozbíjena byla obydlí jejich rukama jejich i rukama věřících: vezměte si z toho výstrahu lidé prozíraví! |
| وَلَوْلَا أَنْ كَتَبَ اللَّهُ عَلَيْهِمُ الْجَلَاءَ لَعَذَّبَهُمْ فِي الدُّنْيَا ۖ وَلَهُمْ فِي الْآخِرَةِ عَذَابُ النَّارِ {٣} |
3. A nebýti toho, že Bůh určil jim vyhnanství, byl by potrestal je (jinak) ve světě tomto: a ve světě budoucím jim (schystán) jest trest ohně (pekelného). |
| ذَٰلِكَ بِأَنَّهُمْ شَاقُّوا اللَّهَ وَرَسُولَهُ ۖ وَمَنْ يُشَاقِّ اللَّهَ فَإِنَّ اللَّهَ شَدِيدُ الْعِقَابِ {٤} |
4. To proto, že odštěpili se od Boha a proroka jeho: a kdokoliv odštěpí se od Boha — zajistéť Bůh přísným jest v trestání! |
| مَا قَطَعْتُمْ مِنْ لِينَةٍ أَوْ تَرَكْتُمُوهَا قَائِمَةً عَلَىٰ أُصُولِهَا فَبِإِذْنِ اللَّهِ وَلِيُخْزِيَ الْفَاسِقِينَ {٥} |
5. Cokoliv zutínali jste ze stromů palmových, neb ponechali státi na kořenech jejich, bylo jedině z dovolení božího a aby pohanou pokryti byli pohoršlivci. |
| وَمَا أَفَاءَ اللَّهُ عَلَىٰ رَسُولِهِ مِنْهُمْ فَمَا أَوْجَفْتُمْ عَلَيْهِ مِنْ خَيْلٍ وَلَا رِكَابٍ وَلَٰكِنَّ اللَّهَ يُسَلِّطُ رُسُلَهُ عَلَىٰ مَنْ يَشَاءُ ۚ وَاللَّهُ عَلَىٰ كُلِّ شَيْءٍ قَدِيرٌ {٦} |
6. A cokoliv popřál Bůh kořistí prorokovi z těchto lidí, nenaléhali jste v tom na ně ani koňstvem, ani velbloudy avšak Bůh dává moc prorokům svým nad kýmkoliv chce, neboť Bůh nade všemi věcmi moc má. |
| مَا أَفَاءَ اللَّهُ عَلَىٰ رَسُولِهِ مِنْ أَهْلِ الْقُرَىٰ فَلِلَّهِ وَلِلرَّسُولِ وَلِذِي الْقُرْبَىٰ وَالْيَتَامَىٰ وَالْمَسَاكِينِ وَابْنِ السَّبِيلِ كَيْ لَا يَكُونَ دُولَةً بَيْنَ الْأَغْنِيَاءِ مِنْكُمْ ۚ وَمَا آتَاكُمُ الرَّسُولُ فَخُذُوهُ وَمَا نَهَاكُمْ عَنْهُ فَانْتَهُوا ۚ وَاتَّقُوا اللَّهَ ۖ إِنَّ اللَّهَ شَدِيدُ الْعِقَابِ {٧} |
7. Cokoliv popřál Bůh kořistí prorokovi z obyvatelů měst, patří Bohu a proroku jeho, a příbuzným a sirotkům a nuzným a pocestným, tak aby nedostalo se to do oběhu mezi bohaté z vás: a cokoliv dal vám prorok, vezměte; a cokoliv odepřel vám, přestaňte s tím; a bojte se Boha, neb Bůh přísným jest v trestání. |
| لِلْفُقَرَاءِ الْمُهَاجِرِينَ الَّذِينَ أُخْرِجُوا مِنْ دِيَارِهِمْ وَأَمْوَالِهِمْ يَبْتَغُونَ فَضْلًا مِنَ اللَّهِ وَرِضْوَانًا وَيَنْصُرُونَ اللَّهَ وَرَسُولَهُ ۚ أُولَٰئِكَ هُمُ الصَّادِقُونَ {٨} |
8. (Podíl připadniž) chudým z vystěhovavších se, kteří vypuzeni byli z obydlí svých a majetků svých, a snaží se dosíci milosti Boha a zalíbení jeho, a pomáhají Bohu a proroku jeho: tito zajisté jsou lidé opravdoví. |
| وَالَّذِينَ تَبَوَّءُوا الدَّارَ وَالْإِيمَانَ مِنْ قَبْلِهِمْ يُحِبُّونَ مَنْ هَاجَرَ إِلَيْهِمْ وَلَا يَجِدُونَ فِي صُدُورِهِمْ حَاجَةً مِمَّا أُوتُوا وَيُؤْثِرُونَ عَلَىٰ أَنْفُسِهِمْ وَلَوْ كَانَ بِهِمْ خَصَاصَةٌ ۚ وَمَنْ يُوقَ شُحَّ نَفْسِهِ فَأُولَٰئِكَ هُمُ الْمُفْلِحُونَ {٩} |
9. A ti, kdož přebývali ve svých domech, a přijali víru před nimi, milují ty, kdož vystěhovali se k nim a nenalézají v nitrech svých touhu po něčem, co těmto dáno bylo ba dávají jim přednost před sebou, ač jsou mezi nimi potřební. A tomu, kdo ochrání duši svou před lakotou, zajisté dobře povede se. |
| وَالَّذِينَ جَاءُوا مِنْ بَعْدِهِمْ يَقُولُونَ رَبَّنَا اغْفِرْ لَنَا وَلِإِخْوَانِنَا الَّذِينَ سَبَقُونَا بِالْإِيمَانِ وَلَا تَجْعَلْ فِي قُلُوبِنَا غِلًّا لِلَّذِينَ آمَنُوا رَبَّنَا إِنَّكَ رَءُوفٌ رَحِيمٌ {١٠} |
10. Ti pak, kdož přišli po nich, říkají: „Pane náš, odpusť nám a bratřím našim, kteří predešli nás ve víře: a nevkládej v srdce naše zlovůli vůči těm, kdož uvěřili, Pane náš neb ty zajisté laskavý jsi a slitovný. |
| أَلَمْ تَرَ إِلَى الَّذِينَ نَافَقُوا يَقُولُونَ لِإِخْوَانِهِمُ الَّذِينَ كَفَرُوا مِنْ أَهْلِ الْكِتَابِ لَئِنْ أُخْرِجْتُمْ لَنَخْرُجَنَّ مَعَكُمْ وَلَا نُطِيعُ فِيكُمْ أَحَدًا أَبَدًا وَإِنْ قُوتِلْتُمْ لَنَنْصُرَنَّكُمْ وَاللَّهُ يَشْهَدُ إِنَّهُمْ لَكَاذِبُونَ {١١} |
11. Zdaž neviděl´s ty, kdož pokrytci jsou, říkati bratřím svým, kdož neuvěřili z lidu, obdrževšího Knihu: „Budete-li vypuzeni, my dojista vyjdeme s vámi: a ohledně vás neuposlechneme nikdy nikoho; a bude-li válčeno proti vám, dojista pomůžeme vám?“ Bůh zajisté jest svědkem toho, že lháři jsou. |
| لَئِنْ أُخْرِجُوا لَا يَخْرُجُونَ مَعَهُمْ وَلَئِنْ قُوتِلُوا لَا يَنْصُرُونَهُمْ وَلَئِنْ نَصَرُوهُمْ لَيُوَلُّنَّ الْأَدْبَارَ ثُمَّ لَا يُنْصَرُونَ {١٢} |
12. I kdyby byli vypuzeni, nevyjdou s nimi; a bude-li válčeno proti nim, nepomohou jim; a i kdyby vyšli na pomoc jim, obrátili by se na útěk: a tak oni zůstali by bez pomoci. |
| لَأَنْتُمْ أَشَدُّ رَهْبَةً فِي صُدُورِهِمْ مِنَ اللَّهِ ۚ ذَٰلِكَ بِأَنَّهُمْ قَوْمٌ لَا يَفْقَهُونَ {١٣} |
13. Vyť zajisté silnější působíte bázeň v nitrech jejich, než sám Bůh! To proto, že lid jest to nechápavý. |
| لَا يُقَاتِلُونَكُمْ جَمِيعًا إِلَّا فِي قُرًى مُحَصَّنَةٍ أَوْ مِنْ وَرَاءِ جُدُرٍ ۚ بَأْسُهُمْ بَيْنَهُمْ شَدِيدٌ ۚ تَحْسَبُهُمْ جَمِيعًا وَقُلُوبُهُمْ شَتَّىٰ ۚ ذَٰلِكَ بِأَنَّهُمْ قَوْمٌ لَا يَعْقِلُونَ {١٤} |
14. Nebudou bojovati proti vám v celku, leda v městech opevněnych, aneb zpoza náspů. Udatnost jich mezi sebou jest velká a měl bys je za sjednocené; však srdce jich rozdělena jsou: to proto, že lid jest to nerozumný. |
| كَمَثَلِ الَّذِينَ مِنْ قَبْلِهِمْ قَرِيبًا ۖ ذَاقُوا وَبَالَ أَمْرِهِمْ وَلَهُمْ عَذَابٌ أَلِيمٌ {١٥} |
15. Jako ti, kdož byli před nimi, nedávno okusili zlý výsledek stanoviska svého a (schystán) jest jim trest bolestný. |
| كَمَثَلِ الشَّيْطَانِ إِذْ قَالَ لِلْإِنْسَانِ اكْفُرْ فَلَمَّا كَفَرَ قَالَ إِنِّي بَرِيءٌ مِنْكَ إِنِّي أَخَافُ اللَّهَ رَبَّ الْعَالَمِينَ {١٦} |
16. Jako Satan, když řekl člověku: „Nevěř,“ a když stal se nevěrcem, řekl: „Prost jsem viny na tobě: jáť zajisté bojím se Boha, Pána veškerenstva.“ |
| فَكَانَ عَاقِبَتَهُمَا أَنَّهُمَا فِي النَّارِ خَالِدَيْنِ فِيهَا ۚ وَذَٰلِكَ جَزَاءُ الظَّالِمِينَ {١٧} |
17. A konec obou jich bude, že oba budou v ohni (pekelném), v němž přebývati budou věčně: takováto bude odměna nepravostných. |
| يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا اتَّقُوا اللَّهَ وَلْتَنْظُرْ نَفْسٌ مَا قَدَّمَتْ لِغَدٍ ۖ وَاتَّقُوا اللَّهَ ۚ إِنَّ اللَّهَ خَبِيرٌ بِمَا تَعْمَلُونَ {١٨} |
18. Vy, kteří jste uvěřili, bojte se Boha: a nechť dobře hledí každá duše, co kupředu si posílá na zítřek. A bojte se Boha, neb on zajisté (dobře) zpraven jest o tom, co činíte. |
| وَلَا تَكُونُوا كَالَّذِينَ نَسُوا اللَّهَ فَأَنْسَاهُمْ أَنْفُسَهُمْ ۚ أُولَٰئِكَ هُمُ الْفَاسِقُونَ {١٩} |
19. Nebuďte jako ti, kdož zapomněli Boha a jimž On dal zapomenouti sebe samy. Tito zajisté jsou pachatelé pohoršení. |
| لَا يَسْتَوِي أَصْحَابُ النَّارِ وَأَصْحَابُ الْجَنَّةِ ۚ أَصْحَابُ الْجَنَّةِ هُمُ الْفَائِزُونَ {٢٠} |
20. Nebudou rovni si obyvatelé ohně (pekelného) a obyvatelé zahrady (ráje): obyvatelé ráje budou blaženi. |
| لَوْ أَنْزَلْنَا هَٰذَا الْقُرْآنَ عَلَىٰ جَبَلٍ لَرَأَيْتَهُ خَاشِعًا مُتَصَدِّعًا مِنْ خَشْيَةِ اللَّهِ ۚ وَتِلْكَ الْأَمْثَالُ نَضْرِبُهَا لِلنَّاسِ لَعَلَّهُمْ يَتَفَكَّرُونَ {٢١} |
21. Kdybychom byli seslali tento Korán na horu, byl bys viděl ji poníženou a pukající ze strachu před Bohem. A tato podobenství činíme lidem, aby snad přemýšleli. |
| هُوَ اللَّهُ الَّذِي لَا إِلَٰهَ إِلَّا هُوَ ۖ عَالِمُ الْغَيْبِ وَالشَّهَادَةِ ۖ هُوَ الرَّحْمَٰنُ الرَّحِيمُ {٢٢} |
22. Onť jest Bůh, kromě něhož není boha jiného: zná věci světa skrytého i viditelného: onť Milosrdný jest, Slitovný. |
| هُوَ اللَّهُ الَّذِي لَا إِلَٰهَ إِلَّا هُوَ الْمَلِكُ الْقُدُّوسُ السَّلَامُ الْمُؤْمِنُ الْمُهَيْمِنُ الْعَزِيزُ الْجَبَّارُ الْمُتَكَبِّرُ ۚ سُبْحَانَ اللَّهِ عَمَّا يُشْرِكُونَ {٢٣} |
23. Onť jest Bůh, kromě něhož není boha jiného: onť jest Král, Svatý, Pokojný, Věrný, Opatrovný, Mocný, Silný, Povýšený: chválen budiž Bůh nade vše, co spolčují s ním! |
| هُوَ اللَّهُ الْخَالِقُ الْبَارِئُ الْمُصَوِّرُ ۖ لَهُ الْأَسْمَاءُ الْحُسْنَىٰ ۚ يُسَبِّحُ لَهُ مَا فِي السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ ۖ وَهُوَ الْعَزِيزُ الْحَكِيمُ {٢٤} |
24. Onť Bůh jest Tvořitel, Tvůrce, Vypodobňovatel! Jemu patrí jména nejkrásnější a chvály pěje mu vše, což na nebi jest a na zemi: a on Mocný jest, Moudrý! |
|
