 |
| اقْتَرَبَتِ السَّاعَةُ وَانْشَقَّ الْقَمَرُ {١} |
1. Blíží se hodina a měsíc se rozpoltí. |
| وَإِنْ يَرَوْا آيَةً يُعْرِضُوا وَيَقُولُوا سِحْرٌ مُسْتَمِرٌّ {٢} |
2. Když nevěřící znamení vidí, odvracejí se a říkají: "Kouzlo ustavičné!" |
| وَكَذَّبُوا وَاتَّبَعُوا أَهْوَاءَهُمْ ۚ وَكُلُّ أَمْرٍ مُسْتَقِرٌّ {٣} |
3. A za lež je prohlašují a své vášně následují, však ustanovení každé je neměnné. |
| وَلَقَدْ جَاءَهُمْ مِنَ الْأَنْبَاءِ مَا فِيهِ مُزْدَجَرٌ {٤} |
4. A věru dostalo se jim již některých zvěstí, jež výstrahy obsahují |
| حِكْمَةٌ بَالِغَةٌ ۖ فَمَا تُغْنِ النُّذُرُ {٥} |
5. i moudrost dokonalou. Však nic platné není varování! |
| فَتَوَلَّ عَنْهُمْ ۘ يَوْمَ يَدْعُ الدَّاعِ إِلَىٰ شَيْءٍ نُكُرٍ {٦} |
6. Odvrať se od nich tedy! V den, kdy svolavatel zavolá k věci strašné, |
| خُشَّعًا أَبْصَارُهُمْ يَخْرُجُونَ مِنَ الْأَجْدَاثِ كَأَنَّهُمْ جَرَادٌ مُنْتَشِرٌ {٧} |
7. se sklopeními zraky vystoupí z hrobů svých jak kobylky rozptýlené, |
| مُهْطِعِينَ إِلَى الدَّاعِ ۖ يَقُولُ الْكَافِرُونَ هَٰذَا يَوْمٌ عَسِرٌ {٨} |
8. krky ke svolavateli natažené! A řeknou nevěřící: "Toto věru těžký je den!" |
| كَذَّبَتْ قَبْلَهُمْ قَوْمُ نُوحٍ فَكَذَّبُوا عَبْدَنَا وَقَالُوا مَجْنُونٌ وَازْدُجِرَ {٩} |
9. A již před nimi lid Noemův znamení za výmysl pokládal a Našeho služebníka za lháře prohlásil; i řekli oni: "Blázen!" a on byl jimi odstrašen. |
| فَدَعَا رَبَّهُ أَنِّي مَغْلُوبٌ فَانْتَصِرْ {١٠} |
10. Pána svého vzýval: "Pomoz mi, jsem přemožen!" |
| فَفَتَحْنَا أَبْوَابَ السَّمَاءِ بِمَاءٍ مُنْهَمِرٍ {١١} |
11. A brány nebeské jsme otevřeli pro vodu tekoucí proudem |
| وَفَجَّرْنَا الْأَرْضَ عُيُونًا فَالْتَقَى الْمَاءُ عَلَىٰ أَمْرٍ قَدْ قُدِرَ {١٢} |
12. a ze země vytrysknout jsme dali pramenům, až setkaly se oba proudy dle rozkazu, jenž byl již předurčen. |
| وَحَمَلْنَاهُ عَلَىٰ ذَاتِ أَلْوَاحٍ وَدُسُرٍ {١٣} |
13. A naložili jsme Noeho na loď postavenou z prken a palmových vláken, |
| تَجْرِي بِأَعْيُنِنَا جَزَاءً لِمَنْ كَانَ كُفِرَ {١٤} |
14. aby plula pod naším zrakem v odměnu tomu, jenž byl tak odvržen. |
| وَلَقَدْ تَرَكْنَاهَا آيَةً فَهَلْ مِنْ مُدَّكِرٍ {١٥} |
15. A ponechali jsme ji jako znamení. Což není nikoho, kdo připomněl by si to nyní? |
| فَكَيْفَ كَانَ عَذَابِي وَنُذُرِ {١٦} |
16. A jaký byl Můj trest a Mé varování? |
| وَلَقَدْ يَسَّرْنَا الْقُرْآنَ لِلذِّكْرِ فَهَلْ مِنْ مُدَّكِرٍ {١٧} |
17. A učinili jsme Korán snadným pro připomínání; což není nikoho, kdo připomněl by si to nyní? |
| كَذَّبَتْ عَادٌ فَكَيْفَ كَانَ عَذَابِي وَنُذُرِ {١٨} |
18. A také ´Ádovci prohlásili za lež Naše znamení a jaký byl Můj trest a Mé varování? |
| إِنَّا أَرْسَلْنَا عَلَيْهِمْ رِيحًا صَرْصَرًا فِي يَوْمِ نَحْسٍ مُسْتَمِرٍّ {١٩} |
19. A vyslali jsme proti nim vítr svištivý v den neblahý, nekonečný, |
| تَنْزِعُ النَّاسَ كَأَنَّهُمْ أَعْجَازُ نَخْلٍ مُنْقَعِرٍ {٢٠} |
20. jenž lidi vytrhával tak, že byli jak palem vyvrácených kmeny. |
| فَكَيْفَ كَانَ عَذَابِي وَنُذُرِ {٢١} |
21. A jaký byl Můj trest a Mé varování? |
| وَلَقَدْ يَسَّرْنَا الْقُرْآنَ لِلذِّكْرِ فَهَلْ مِنْ مُدَّكِرٍ {٢٢} |
22. A učinili jsme Korán snadným pro připomínání; což není nikoho, kdo připomněl by si to nyní? |
| كَذَّبَتْ ثَمُودُ بِالنُّذُرِ {٢٣} |
23. A rovněž Thamúdovci varování za lživé pokládali |
| فَقَالُوا أَبَشَرًا مِنَّا وَاحِدًا نَتَّبِعُهُ إِنَّا إِذًا لَفِي ضَلَالٍ وَسُعُرٍ {٢٤} |
24. a řekli: "Máme snad následovat smrtelníka z nás vzešlého? To bychom zbloudilí a pošetilí byli! |
| أَأُلْقِيَ الذِّكْرُ عَلَيْهِ مِنْ بَيْنِنَا بَلْ هُوَ كَذَّابٌ أَشِرٌ {٢٥} |
25. Jak to, že zrovna jemu ze všech nás bylo připomenutí svrženo? Ba nikoliv, on lhář je opovážlivý!" |
| سَيَعْلَمُونَ غَدًا مَنِ الْكَذَّابُ الْأَشِرُ {٢٦} |
26. Však zítra se dozvědí, kdo lhář byl opovážlivý! |
| إِنَّا مُرْسِلُو النَّاقَةِ فِتْنَةً لَهُمْ فَارْتَقِبْهُمْ وَاصْطَبِرْ {٢٧} |
27. My k nim věru pošleme velbloudici jako pokušení jejich, a ty je trpělivě pozoruj |
| وَنَبِّئْهُمْ أَنَّ الْمَاءَ قِسْمَةٌ بَيْنَهُمْ ۖ كُلُّ شِرْبٍ مُحْتَضَرٌ {٢٨} |
28. a oznam jim, že voda je mezi ně rozdělena a napití každé má čas svůj. |
| فَنَادَوْا صَاحِبَهُمْ فَتَعَاطَىٰ فَعَقَرَ {٢٩} |
29. I zavolali svého druha, ten ruku vztáhl a velbloudici zahubil. |
| فَكَيْفَ كَانَ عَذَابِي وَنُذُرِ {٣٠} |
30. A jaký byl Můj trest a Mé varování? |
| إِنَّا أَرْسَلْنَا عَلَيْهِمْ صَيْحَةً وَاحِدَةً فَكَانُوا كَهَشِيمِ الْمُحْتَظِرِ {٣١} |
31. A poslali jsme na ně jen výkřik jediný a stali se podobnými slámě suché, z níž ohrada se staví. |
| وَلَقَدْ يَسَّرْنَا الْقُرْآنَ لِلذِّكْرِ فَهَلْ مِنْ مُدَّكِرٍ {٣٢} |
32. A učinili jsme Korán snadným pro připomínání; což není nikoho, kdo připomněl by si to nyní? |
| كَذَّبَتْ قَوْمُ لُوطٍ بِالنُّذُرِ {٣٣} |
33. Za lživé soukmenovci Lotovi varování prohlásili, |
| إِنَّا أَرْسَلْنَا عَلَيْهِمْ حَاصِبًا إِلَّا آلَ لُوطٍ ۖ نَجَّيْنَاهُمْ بِسَحَرٍ {٣٤} |
34. a poslali jsme vítr kamení nesoucí proti nim - kromě rodu Lotova, jejž za jitra jsme zachránili |
| نِعْمَةً مِنْ عِنْدِنَا ۚ كَذَٰلِكَ نَجْزِي مَنْ شَكَرَ {٣٥} |
35. z milosti Své. A takto odměňujeme ty, kdož vděčnost projevili. |
| وَلَقَدْ أَنْذَرَهُمْ بَطْشَتَنَا فَتَمَارَوْا بِالنُّذُرِ {٣٦} |
36. Ačkoliv Lot je varoval před Naší přísností, oni pochybovali o varování |
| وَلَقَدْ رَاوَدُوهُ عَنْ ضَيْفِهِ فَطَمَسْنَا أَعْيُنَهُمْ فَذُوقُوا عَذَابِي وَنُذُرِ {٣٧} |
37. a přáli si jeho hosty svést, však oči jejich jsme oslepili: "Okuste trestu Mého a varování!" |
| وَلَقَدْ صَبَّحَهُمْ بُكْرَةً عَذَابٌ مُسْتَقِرٌّ {٣٨} |
38. A nazítří zrána je zasáhl trest trvalý. |
| فَذُوقُوا عَذَابِي وَنُذُرِ {٣٩} |
39. "Okuste trestu Mého a varování!" |
| وَلَقَدْ يَسَّرْنَا الْقُرْآنَ لِلذِّكْرِ فَهَلْ مِنْ مُدَّكِرٍ {٤٠} |
40. A učinili jsme Korán snadným pro připomínání; což není nikoho, kdo připomněl by si to nyní? |
| وَلَقَدْ جَاءَ آلَ فِرْعَوْنَ النُّذُرُ {٤١} |
41. A věru dostalo se i rodu Faraónovu varování, |
| كَذَّبُوا بِآيَاتِنَا كُلِّهَا فَأَخَذْنَاهُمْ أَخْذَ عَزِيزٍ مُقْتَدِرٍ {٤٢} |
42. však za lež prohlásili všechna Naše znamení a uchvátili jsme je tak, jak mocný a všemohoucí činí. |
| أَكُفَّارُكُمْ خَيْرٌ مِنْ أُولَٰئِكُمْ أَمْ لَكُمْ بَرَاءَةٌ فِي الزُّبُرِ {٤٣} |
43. Jsou snad vaši nevěřící silnější, než byli tamti či bylo vám v Písmech zaručeno bezpečí? |
| أَمْ يَقُولُونَ نَحْنُ جَمِيعٌ مُنْتَصِرٌ {٤٤} |
44. Anebo řeknou snad: "My jsme shromáždění vítězící." |
| سَيُهْزَمُ الْجَمْعُ وَيُوَلُّونَ الدُّبُرَ {٤٥} |
45. Však toto shromáždění na útěk bude obráceno a zády se otočí. |
| بَلِ السَّاعَةُ مَوْعِدُهُمْ وَالسَّاعَةُ أَدْهَىٰ وَأَمَرُّ {٤٦} |
46. Ba ano! Hodina bude časem schůzky jejich, Hodina velmi záludná a hořce chutnající. |
| إِنَّ الْمُجْرِمِينَ فِي ضَلَالٍ وَسُعُرٍ {٤٧} |
47. A hříšníci věru budou v pošetilosti a v bloudění, |
| يَوْمَ يُسْحَبُونَ فِي النَّارِ عَلَىٰ وُجُوهِهِمْ ذُوقُوا مَسَّ سَقَرَ {٤٨} |
48. a v den, kdy budou tváří k zemi vlečeni, zvoláno bude: "Ochutnejte Saqaru pohlazení!" |
| إِنَّا كُلَّ شَيْءٍ خَلَقْنَاهُ بِقَدَرٍ {٤٩} |
49. A každou věc jsme vskutku v určených rozměrech stvořili |
| وَمَا أَمْرُنَا إِلَّا وَاحِدَةٌ كَلَمْحٍ بِالْبَصَرِ {٥٠} |
50. a rozkaz náš je pouze slovo jediné, rychlé jak oka mžiknutí. |
| وَلَقَدْ أَهْلَكْنَا أَشْيَاعَكُمْ فَهَلْ مِنْ مُدَّكِرٍ {٥١} |
51. A vskutku jsme již zahubili jiné vám podobné. Což není nikoho, kdo připomněl by si to nyní? |
| وَكُلُّ شَيْءٍ فَعَلُوهُ فِي الزُّبُرِ {٥٢} |
52. A vše, co konali, je v Písmech zapsáno |
| وَكُلُّ صَغِيرٍ وَكَبِيرٍ مُسْتَطَرٌ {٥٣} |
53. a vše, ať malé či velké, je v nich zaznamenáno. |
| إِنَّ الْمُتَّقِينَ فِي جَنَّاتٍ وَنَهَرٍ {٥٤} |
54. A bohabojní věru budou mezi zahradami a řekami, |
| فِي مَقْعَدِ صِدْقٍ عِنْدَ مَلِيكٍ مُقْتَدِرٍ {٥٥} |
55. v příbytku pravdy, u vládce všemohoucího! |
|
