 |
| وَالذَّارِيَاتِ ذَرْوًا {١} |
1. Při ROZPTYLUJICÍCH rozptylováním |
| فَالْحَامِلَاتِ وِقْرًا {٢} |
2. a břímě nesoucích; |
| فَالْجَارِيَاتِ يُسْرًا {٣} |
3. a lehce plynoucích |
| فَالْمُقَسِّمَاتِ أَمْرًا {٤} |
4. a dle rozkazu rozdělujících, |
| إِنَّمَا تُوعَدُونَ لَصَادِقٌ {٥} |
5. (přisahám, že) co slibováno jest vám, zajisté jest pravdivo: |
| وَإِنَّ الدِّينَ لَوَاقِعٌ {٦} |
6. a že (den) súčtování přijde nezvratně. |
| وَالسَّمَاءِ ذَاتِ الْحُبُكِ {٧} |
7. Při nebi plném (hvězdných) drah, |
| إِنَّكُمْ لَفِي قَوْلٍ مُخْتَلِفٍ {٨} |
8. věru řeč vedete rozličnou: |
| يُؤْفَكُ عَنْهُ مَنْ أُفِكَ {٩} |
9. odvrácen od ní bude ten, jenž byl odvrácen. |
| قُتِلَ الْخَرَّاصُونَ {١٠} |
10. Nechť pobiti jsou lháři, |
| الَّذِينَ هُمْ فِي غَمْرَةٍ سَاهُونَ {١١} |
11. kdož v hloubi (nevědomosti) své jsou lhostejni, |
| يَسْأَلُونَ أَيَّانَ يَوْمُ الدِّينِ {١٢} |
12. a táží se: „Kdy přijde ten den súčtování?“ |
| يَوْمَ هُمْ عَلَى النَّارِ يُفْتَنُونَ {١٣} |
13. V den ten na ohni budou zkoušeni: |
| ذُوقُوا فِتْنَتَكُمْ هَٰذَا الَّذِي كُنْتُمْ بِهِ تَسْتَعْجِلُونَ {١٤} |
14. „Okuste této zkoušky své, již uspíšiti chtěli jste!“ |
| إِنَّ الْمُتَّقِينَ فِي جَنَّاتٍ وَعُيُونٍ {١٥} |
15. Však bohabojní v zahradách budou a u pramenů. |
| آخِذِينَ مَا آتَاهُمْ رَبُّهُمْ ۚ إِنَّهُمْ كَانُوا قَبْلَ ذَٰلِكَ مُحْسِنِينَ {١٦} |
16. při-jímajíce to, co dal jim Pán jejich za to, že předtím dobře činili: |
| كَانُوا قَلِيلًا مِنَ اللَّيْلِ مَا يَهْجَعُونَ {١٧} |
17. jen málo v noci spávali: |
| وَبِالْأَسْحَارِ هُمْ يَسْتَغْفِرُونَ {١٨} |
18. z jitra za odpuštění prosili: |
| وَفِي أَمْوَالِهِمْ حَقٌّ لِلسَّائِلِ وَالْمَحْرُومِ {١٩} |
19. ze statků svých patřičný podíl prosícím a odvrženým dávali. |
| وَفِي الْأَرْضِ آيَاتٌ لِلْمُوقِنِينَ {٢٠} |
20. Na zemi znamení jsou pevně věřícím, |
| وَفِي أَنْفُسِكُمْ ۚ أَفَلَا تُبْصِرُونَ {٢١} |
21. i ve vás samých: což neprohlédnete? |
| وَفِي السَّمَاءِ رِزْقُكُمْ وَمَا تُوعَدُونَ {٢٢} |
22. A na nebi výživa jest vaše a to, co slíbeno jest vám; |
| فَوَرَبِّ السَّمَاءِ وَالْأَرْضِ إِنَّهُ لَحَقٌّ مِثْلَ مَا أَنَّكُمْ تَنْطِقُونَ {٢٣} |
23. a při Pánu nebes a země přisahám: pravda jest to, jako že mluvíte! |
| هَلْ أَتَاكَ حَدِيثُ ضَيْفِ إِبْرَاهِيمَ الْمُكْرَمِينَ {٢٤} |
24. Zdaž došla tě pověst o hostech Abrahama poctěných, |
| إِذْ دَخَلُوا عَلَيْهِ فَقَالُوا سَلَامًا ۖ قَالَ سَلَامٌ قَوْمٌ مُنْكَرُونَ {٢٥} |
25. když přišli k němu a řekli: „Pokoj tobě,“ a řekl: „Pokoj vám! — Jsou lidé to neznámí.“ |
| فَرَاغَ إِلَىٰ أَهْلِهِ فَجَاءَ بِعِجْلٍ سَمِينٍ {٢٦} |
26. I poodešel k rodině své a přinesl tele krmené: |
| فَقَرَّبَهُ إِلَيْهِمْ قَالَ أَلَا تَأْكُلُونَ {٢٧} |
27. a předložil jim je, řka: „Zdaž nepojíte snad?“ |
| فَأَوْجَسَ مِنْهُمْ خِيفَةً ۖ قَالُوا لَا تَخَفْ ۖ وَبَشَّرُوهُ بِغُلَامٍ عَلِيمٍ {٢٨} |
28. A zachvěl se před nimi bázní; oni pak řekli: „Neboj se“ a oznámili mu narození mládce moudrého. |
| فَأَقْبَلَتِ امْرَأَتُهُ فِي صَرَّةٍ فَصَكَّتْ وَجْهَهَا وَقَالَتْ عَجُوزٌ عَقِيمٌ {٢٩} |
29. I přišla žena jeho; vzkřikla a udeřivši se v tvář svou, řekla: „Stařena (jsem již) neplodná.“ |
| قَالُوا كَذَٰلِكِ قَالَ رَبُّكِ ۖ إِنَّهُ هُوَ الْحَكِيمُ الْعَلِيمُ {٣٠} |
30. Řekli, „Tak řekl Pán tvůj; on zajisté vševědoucí jest a moudrý.“ |
| قَالَ فَمَا خَطْبُكُمْ أَيُّهَا الْمُرْسَلُونَ {٣١} |
31. Řekl (Abraham): „A jaký jest cíl váš, ó poslové?“ |
| قَالُوا إِنَّا أُرْسِلْنَا إِلَىٰ قَوْمٍ مُجْرِمِينَ {٣٢} |
32. Řekli: „Zajistéť posláni jsme k lidu provinilému, |
| لِنُرْسِلَ عَلَيْهِمْ حِجَارَةً مِنْ طِينٍ {٣٣} |
33. abychom seslali naň kamení z hlíny (pálené), |
| مُسَوَّمَةً عِنْدَ رَبِّكَ لِلْمُسْرِفِينَ {٣٤} |
34. u Pána tvého jmény výstředníků znamenané.“ |
| فَأَخْرَجْنَا مَنْ كَانَ فِيهَا مِنَ الْمُؤْمِنِينَ {٣٥} |
35. A vyvedli jsme ven z města věřící: |
| فَمَا وَجَدْنَا فِيهَا غَيْرَ بَيْتٍ مِنَ الْمُسْلِمِينَ {٣٦} |
36. však nalezli jsme v něm jen jeden dům, kde (lidé) odevzdáni byli do vůle boží; |
| وَتَرَكْنَا فِيهَا آيَةً لِلَّذِينَ يَخَافُونَ الْعَذَابَ الْأَلِيمَ {٣٧} |
37. a zanechali jsme v něm znamení pro ty, kdož bojí se trestu bolestného. |
| وَفِي مُوسَىٰ إِذْ أَرْسَلْنَاهُ إِلَىٰ فِرْعَوْنَ بِسُلْطَانٍ مُبِينٍ {٣٨} |
38. A (též) v Mojžíšovi, když poslali jsme jej k Faraonovi s mocí zjevnou: |
| فَتَوَلَّىٰ بِرُكْنِهِ وَقَالَ سَاحِرٌ أَوْ مَجْنُونٌ {٣٩} |
39. však odvrátil se on i přední lidu jeho, řka: „Kouzelník to, neb (duchem) posedlý!“ |
| فَأَخَذْنَاهُ وَجُنُودَهُ فَنَبَذْنَاهُمْ فِي الْيَمِّ وَهُوَ مُلِيمٌ {٤٠} |
40. I zachvátili jsme jej i vojska jeho a vmetli jsme je v moře; neb byl hoden pohany. |
| وَفِي عَادٍ إِذْ أَرْسَلْنَا عَلَيْهِمُ الرِّيحَ الْعَقِيمَ {٤١} |
41. A též v (lidu) ´Ád, když poslali jsme naň vichr ničivý, |
| مَا تَذَرُ مِنْ شَيْءٍ أَتَتْ عَلَيْهِ إِلَّا جَعَلَتْهُ كَالرَّمِيمِ {٤٢} |
42. jenž neponechal ničeho v cestě své, aniž by nebyl v prach to obrátil. |
| وَفِي ثَمُودَ إِذْ قِيلَ لَهُمْ تَمَتَّعُوا حَتَّىٰ حِينٍ {٤٣} |
43. A v (lidu) Tsemúd, když řečeno mu bylo: „Těšte se z požitků svých dočasně!“ |
| فَعَتَوْا عَنْ أَمْرِ رَبِّهِمْ فَأَخَذَتْهُمُ الصَّاعِقَةُ وَهُمْ يَنْظُرُونَ {٤٤} |
44. Však protivili se rozkazu Pána svého a zachvátil je vichr bouřný, ani naň hleděli. |
| فَمَا اسْتَطَاعُوا مِنْ قِيَامٍ وَمَا كَانُوا مُنْتَصِرِينَ {٤٥} |
45. A nebyli s to, udržeti se v stoje, aniž si pomoci. |
| وَقَوْمَ نُوحٍ مِنْ قَبْلُ ۖ إِنَّهُمْ كَانُوا قَوْمًا فَاسِقِينَ {٤٦} |
46. A v (lidu) Noemově, před nimi, neb lidem byl prostopášným. |
| وَالسَّمَاءَ بَنَيْنَاهَا بِأَيْدٍ وَإِنَّا لَمُوسِعُونَ {٤٧} |
47. A nebesa zbudovali jsme vlastnoručně a dali velký rozsah (jim): |
| وَالْأَرْضَ فَرَشْنَاهَا فَنِعْمَ الْمَاهِدُونَ {٤٨} |
48. a zemi (jak koberec) jsme rozprostřeli: jak krásně byla námi rozložena! |
| وَمِنْ كُلِّ شَيْءٍ خَلَقْنَا زَوْجَيْنِ لَعَلَّكُمْ تَذَكَّرُونَ {٤٩} |
49. A všechny věci stvořili jsme v párech, abyste si toho byli pamětlivi. |
| فَفِرُّوا إِلَى اللَّهِ ۖ إِنِّي لَكُمْ مِنْهُ نَذِيرٌ مُبِينٌ {٥٠} |
50. Utíkejte se tedy k Bohu: jáť pak zajisté jsem vám od něho varovatelem zjevným! |
| وَلَا تَجْعَلُوا مَعَ اللَّهِ إِلَٰهًا آخَرَ ۖ إِنِّي لَكُمْ مِنْهُ نَذِيرٌ مُبِينٌ {٥١} |
51. A nečiňte (si) s Bohem bohů jiných: jáť zajisté jsem vám od něho varovatelem zjevným! |
| كَذَٰلِكَ مَا أَتَى الَّذِينَ مِنْ قَبْلِهِمْ مِنْ رَسُولٍ إِلَّا قَالُوا سَاحِرٌ أَوْ مَجْنُونٌ {٥٢} |
52. Stejně tak, kdykoli přišel k těm, již před nimi byli, prorok, řekli jen: „Kouzelník to, neb (duchem) posedlý.“ |
| أَتَوَاصَوْا بِهِ ۚ بَلْ هُمْ قَوْمٌ طَاغُونَ {٥٣} |
53. Dávají si to navzájem dědictvím? Ano, lid jest to svévolný. |
| فَتَوَلَّ عَنْهُمْ فَمَا أَنْتَ بِمَلُومٍ {٥٤} |
54. I odvrať se od nich, nebude ti to zazlíváno: |
| وَذَكِّرْ فَإِنَّ الذِّكْرَىٰ تَنْفَعُ الْمُؤْمِنِينَ {٥٥} |
55. však napomínej, neb zajisté napomenutí prospěje věřícím. |
| وَمَا خَلَقْتُ الْجِنَّ وَالْإِنْسَ إِلَّا لِيَعْبُدُونِ {٥٦} |
56. A stvořil jsem Džinny a lidi jen proto, aby mne uctívali. |
| مَا أُرِيدُ مِنْهُمْ مِنْ رِزْقٍ وَمَا أُرِيدُ أَنْ يُطْعِمُونِ {٥٧} |
57. Nežádám si od nich výživy, aniž žádám si, aby mně jídlo dávali. |
| إِنَّ اللَّهَ هُوَ الرَّزَّاقُ ذُو الْقُوَّةِ الْمَتِينُ {٥٨} |
58. Zajisté Bůh jest Živitel silný, pevný! |
| فَإِنَّ لِلَّذِينَ ظَلَمُوا ذَنُوبًا مِثْلَ ذَنُوبِ أَصْحَابِهِمْ فَلَا يَسْتَعْجِلُونِ {٥٩} |
59. Nepravostným pak zajisté připadne stejný úděl, jaký připadl rovným jim předtím: nechť tedy na mne nepospíchají! |
| فَوَيْلٌ لِلَّذِينَ كَفَرُوا مِنْ يَوْمِهِمُ الَّذِي يُوعَدُونَ {٦٠} |
60. A běda těm, kdož neuvěřili, přede dnem soudu jejich, jenž slíben jest jim! |
|
