 |
| المر ۚ تِلْكَ آيَاتُ الْكِتَابِ ۗ وَالَّذِي أُنْزِلَ إِلَيْكَ مِنْ رَبِّكَ الْحَقُّ وَلَٰكِنَّ أَكْثَرَ النَّاسِ لَا يُؤْمِنُونَ {١} |
1. Alif. Lám. Mím. Rá. Tato jsou znamení Knihy; a co sesláno bylo ti Pánem tvým, jest pravda: však většina lidí (tomu) nevěří. |
| اللَّهُ الَّذِي رَفَعَ السَّمَاوَاتِ بِغَيْرِ عَمَدٍ تَرَوْنَهَا ۖ ثُمَّ اسْتَوَىٰ عَلَى الْعَرْشِ ۖ وَسَخَّرَ الشَّمْسَ وَالْقَمَرَ ۖ كُلٌّ يَجْرِي لِأَجَلٍ مُسَمًّى ۚ يُدَبِّرُ الْأَمْرَ يُفَصِّلُ الْآيَاتِ لَعَلَّكُمْ بِلِقَاءِ رَبِّكُمْ تُوقِنُونَ {٢} |
2. Bůh to jest, jenž vybudoval výsosti nebes bez viditelných (vám) pilířů: pak vystoupil na trůn a podrobil (zákonům) slunce i měsíc: oba sledují běh svůj do lhůty předurčené. Onť řídí všechno a vysvětluje vám znamení svá, abyste pevně uvěřili v setkám s Pánem svým. |
| وَهُوَ الَّذِي مَدَّ الْأَرْضَ وَجَعَلَ فِيهَا رَوَاسِيَ وَأَنْهَارًا ۖ وَمِنْ كُلِّ الثَّمَرَاتِ جَعَلَ فِيهَا زَوْجَيْنِ اثْنَيْنِ ۖ يُغْشِي اللَّيْلَ النَّهَارَ ۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَآيَاتٍ لِقَوْمٍ يَتَفَكَّرُونَ {٣} |
3. Onť rozprostřel zemi a vytvořil na ní temena hor a řeky: od každého plodu učinil na ní pohlaví dvé: způsobuje, aby noc zahalovala den: zajisté v tom všem jsou znamení lidu přemýšlivému. |
| وَفِي الْأَرْضِ قِطَعٌ مُتَجَاوِرَاتٌ وَجَنَّاتٌ مِنْ أَعْنَابٍ وَزَرْعٌ وَنَخِيلٌ صِنْوَانٌ وَغَيْرُ صِنْوَانٍ يُسْقَىٰ بِمَاءٍ وَاحِدٍ وَنُفَضِّلُ بَعْضَهَا عَلَىٰ بَعْضٍ فِي الْأُكُلِ ۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَآيَاتٍ لِقَوْمٍ يَعْقِلُونَ {٤} |
4. A na zemi jedna s druhou sousedí různé části její: zahrady vinné révy a obilí a stromy palmové, (rostoucí) ojediněle, neb v hromadě. Zavlažovány jsou jednou vodou, však některé z nich činíme lepšími druhých k jídlu: zajisté v tom všem znamení jsou lidu chápajícímu. |
| وَإِنْ تَعْجَبْ فَعَجَبٌ قَوْلُهُمْ أَإِذَا كُنَّا تُرَابًا أَإِنَّا لَفِي خَلْقٍ جَدِيدٍ ۗ أُولَٰئِكَ الَّذِينَ كَفَرُوا بِرَبِّهِمْ ۖ وَأُولَٰئِكَ الْأَغْلَالُ فِي أَعْنَاقِهِمْ ۖ وَأُولَٰئِكَ أَصْحَابُ النَّارِ ۖ هُمْ فِيهَا خَالِدُونَ {٥} |
5. Může-li tě co udiviti, jistě udivitelným jest rčení jejich: „Možno-li jest, abychom — proměněni v prach — stali se stvořením novým?“ To jsou ti, kdož nevěří v Pána svého: řetězy (vrženy) budou na šíje jejich a údělem jim bude oheň pekelný, v němž přebývati budou věčně. |
| وَيَسْتَعْجِلُونَكَ بِالسَّيِّئَةِ قَبْلَ الْحَسَنَةِ وَقَدْ خَلَتْ مِنْ قَبْلِهِمُ الْمَثُلَاتُ ۗ وَإِنَّ رَبَّكَ لَذُو مَغْفِرَةٍ لِلنَّاسِ عَلَىٰ ظُلْمِهِمْ ۖ وَإِنَّ رَبَّكَ لَشَدِيدُ الْعِقَابِ {٦} |
6. Budou tě vyzývati, abys uspíšil zlo raději než dobro, a podobné případy staly se již před tím. Zajisté Pán tvůj nejvýš promíjející jest vůči lidstvu při vší nepravostnosti jejich, však též přísný jest v trestání. |
| وَيَقُولُ الَّذِينَ كَفَرُوا لَوْلَا أُنْزِلَ عَلَيْهِ آيَةٌ مِنْ رَبِّهِ ۗ إِنَّمَا أَنْتَ مُنْذِرٌ ۖ وَلِكُلِّ قَوْمٍ هَادٍ {٧} |
7. Dí t, kdož neuvěřili: „Nebude-li sesláno mu znamení od Pána jeho, (neuvěříme).“ Ale tys pouze varovatelem a každému národu dán jest (jeho) vůdce. |
| اللَّهُ يَعْلَمُ مَا تَحْمِلُ كُلُّ أُنْثَىٰ وَمَا تَغِيضُ الْأَرْحَامُ وَمَا تَزْدَادُ ۖ وَكُلُّ شَيْءٍ عِنْدَهُ بِمِقْدَارٍ {٨} |
8. Bůh ví o plodech v lůnech veškerého ženského pohlaví a o kolik zúžuje nebo šíří se lůno jejich: všechny věci u něho dle míry jsou. |
| عَالِمُ الْغَيْبِ وَالشَّهَادَةِ الْكَبِيرُ الْمُتَعَالِ {٩} |
9. Onť zná věci skryté i zjevné — on Velký Nejvyšší! |
| سَوَاءٌ مِنْكُمْ مَنْ أَسَرَّ الْقَوْلَ وَمَنْ جَهَرَ بِهِ وَمَنْ هُوَ مُسْتَخْفٍ بِاللَّيْلِ وَسَارِبٌ بِالنَّهَارِ {١٠} |
10. Stejným jest každý z vás, ať tají řeč svou, anebo mluví otevřeně: ať skrývá se v noci, anebo vychází ven za dne: |
| لَهُ مُعَقِّبَاتٌ مِنْ بَيْنِ يَدَيْهِ وَمِنْ خَلْفِهِ يَحْفَظُونَهُ مِنْ أَمْرِ اللَّهِ ۗ إِنَّ اللَّهَ لَا يُغَيِّرُ مَا بِقَوْمٍ حَتَّىٰ يُغَيِّرُوا مَا بِأَنْفُسِهِمْ ۗ وَإِذَا أَرَادَ اللَّهُ بِقَوْمٍ سُوءًا فَلَا مَرَدَّ لَهُ ۚ وَمَا لَهُمْ مِنْ دُونِهِ مِنْ وَالٍ {١١} |
11. každý má stále střídající se anděly před sebou a za sebou, kteří střeží jej z rozkazu božího: Bůh zajisté nezmění se vůči lidem, dokud oni sami nezmění podstaty své a když Bůh chce navštíviti lid zlem, nikdo nemůže je odvrátiti, aniž mají vedle Boha jiného ochránce. |
| هُوَ الَّذِي يُرِيكُمُ الْبَرْقَ خَوْفًا وَطَمَعًا وَيُنْشِئُ السَّحَابَ الثِّقَالَ {١٢} |
12. On to jest, který ukazuje vám blesk pro strach a naději on dává tvořiti se mrakům, deštěm obtěžkaným. |
| وَيُسَبِّحُ الرَّعْدُ بِحَمْدِهِ وَالْمَلَائِكَةُ مِنْ خِيفَتِهِ وَيُرْسِلُ الصَّوَاعِقَ فَيُصِيبُ بِهَا مَنْ يَشَاءُ وَهُمْ يُجَادِلُونَ فِي اللَّهِ وَهُوَ شَدِيدُ الْمِحَالِ {١٣} |
13. A vyvyšuje jej HROM ve chvále jeho, jakož i andělé z bázně před ním: a vysílá šlehy bleskem, jimiž bije, v koho chce, mezitím co oni hádku vedou o (jsoucnosti) Boha; a on mohutným jest v moci své. |
| لَهُ دَعْوَةُ الْحَقِّ ۖ وَالَّذِينَ يَدْعُونَ مِنْ دُونِهِ لَا يَسْتَجِيبُونَ لَهُمْ بِشَيْءٍ إِلَّا كَبَاسِطِ كَفَّيْهِ إِلَى الْمَاءِ لِيَبْلُغَ فَاهُ وَمَا هُوَ بِبَالِغِهِ ۚ وَمَا دُعَاءُ الْكَافِرِينَ إِلَّا فِي ضَلَالٍ {١٤} |
14. Jemu jen přísluší vzývání právem a ti, kdož vzývají jiná (božstva) vedle něho, nebudou vyslyšeni v ničem, leda jak onen, jenž vztahuje ruce své v přehršli k vodě, žádaje si, aby dostoupila úst jeho, však nedostoupí jí nikdy: tak i volání nevěřících jen v bludu jest. |
| وَلِلَّهِ يَسْجُدُ مَنْ فِي السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ طَوْعًا وَكَرْهًا وَظِلَالُهُمْ بِالْغُدُوِّ وَالْآصَالِ ۩ {١٥} |
15. Před Bohem sklání se (na tvář) cožkoliv na nebi jest i na zemi, ať rádo či nerado: ba i stíny všeho z jitra a s večerem! |
| قُلْ مَنْ رَبُّ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ قُلِ اللَّهُ ۚ قُلْ أَفَاتَّخَذْتُمْ مِنْ دُونِهِ أَوْلِيَاءَ لَا يَمْلِكُونَ لِأَنْفُسِهِمْ نَفْعًا وَلَا ضَرًّا ۚ قُلْ هَلْ يَسْتَوِي الْأَعْمَىٰ وَالْبَصِيرُ أَمْ هَلْ تَسْتَوِي الظُّلُمَاتُ وَالنُّورُ ۗ أَمْ جَعَلُوا لِلَّهِ شُرَكَاءَ خَلَقُوا كَخَلْقِهِ فَتَشَابَهَ الْخَلْقُ عَلَيْهِمْ ۚ قُلِ اللَّهُ خَالِقُ كُلِّ شَيْءٍ وَهُوَ الْوَاحِدُ الْقَهَّارُ {١٦} |
16. Rci: „Kdo Pánem jest nebes a země?“ Rci: „Bůh!“ Rci: „A vy že vzali jste si vedle něho zastánce, kteří nemají moci sobě samým prospěti neb uškoditi?“ Rci: „Rovnými-liž jsou si, slepí a vidomí, neb stejnými-liž jsou temnoty a světlo? Budou-liž spolčovati s Bohem božstva, jež by byla tvořila, jako Bůh tvořil, takže tvoření obou zdají se jim býti podobna?“ Rci: „Bůh jedině jest Stvořitelem všeho a on jediný jest, vítězný. |
| أَنْزَلَ مِنَ السَّمَاءِ مَاءً فَسَالَتْ أَوْدِيَةٌ بِقَدَرِهَا فَاحْتَمَلَ السَّيْلُ زَبَدًا رَابِيًا ۚ وَمِمَّا يُوقِدُونَ عَلَيْهِ فِي النَّارِ ابْتِغَاءَ حِلْيَةٍ أَوْ مَتَاعٍ زَبَدٌ مِثْلُهُ ۚ كَذَٰلِكَ يَضْرِبُ اللَّهُ الْحَقَّ وَالْبَاطِلَ ۚ فَأَمَّا الزَّبَدُ فَيَذْهَبُ جُفَاءً ۖ وَأَمَّا مَا يَنْفَعُ النَّاسَ فَيَمْكُثُ فِي الْأَرْضِ ۚ كَذَٰلِكَ يَضْرِبُ اللَّهُ الْأَمْثَالَ {١٧} |
17. On sesílá s nebe vodu i proudí bystřiny svým vyměřenýn tokem a unáší proud s sebou pěnu plující na povrchu. A z toho, co taví lidé za účelem docílení ozdob aneb nástrojů, vylučuje se pěna podobná. Takovýmto způsobem vysvětluje Bůh rozdíl mezi pravdou a nepravdou: pokud se týče pěny, zmizí rychle: a pokud se týče toho, co užitečno jest lidem, zůstane na zemi. Takovýmto způsobem dává Bůh podobenství. |
| لِلَّذِينَ اسْتَجَابُوا لِرَبِّهِمُ الْحُسْنَىٰ ۚ وَالَّذِينَ لَمْ يَسْتَجِيبُوا لَهُ لَوْ أَنَّ لَهُمْ مَا فِي الْأَرْضِ جَمِيعًا وَمِثْلَهُ مَعَهُ لَافْتَدَوْا بِهِ ۚ أُولَٰئِكَ لَهُمْ سُوءُ الْحِسَابِ وَمَأْوَاهُمْ جَهَنَّمُ ۖ وَبِئْسَ الْمِهَادُ {١٨} |
18. Těm, kdož poslechnou výzvu Pána svého, dostane se krásné odměny, však těm, kdož neposlechnou, i kdyby měli vše, co na zemi jest a ještě jednou tolik, nebude lze vykoupiti se tím vším: těmto zlého dostane se súčtování a obydlím jich bude peklo: a špatné bude to místo odpočinku! |
| أَفَمَنْ يَعْلَمُ أَنَّمَا أُنْزِلَ إِلَيْكَ مِنْ رَبِّكَ الْحَقُّ كَمَنْ هُوَ أَعْمَىٰ ۚ إِنَّمَا يَتَذَكَّرُ أُولُو الْأَلْبَابِ {١٩} |
19. Zdaž tedy onen, jenž ví, že to, co sesláno ti bylo, jest pravdou, zachová se jako slepý? Toto přec rozmyslí si lidé rozumní, |
| الَّذِينَ يُوفُونَ بِعَهْدِ اللَّهِ وَلَا يَنْقُضُونَ الْمِيثَاقَ {٢٠} |
20. kteří věrně dostávají smlouvě své s Bohem a neporušují úmluvy své: |
| وَالَّذِينَ يَصِلُونَ مَا أَمَرَ اللَّهُ بِهِ أَنْ يُوصَلَ وَيَخْشَوْنَ رَبَّهُمْ وَيَخَافُونَ سُوءَ الْحِسَابِ {٢١} |
21. a kteří spojují to, co Bůh nařídil, aby bylo spojeno a bojí se Pána svého a chvějí se bázní před zlým súčtováním: |
| وَالَّذِينَ صَبَرُوا ابْتِغَاءَ وَجْهِ رَبِّهِمْ وَأَقَامُوا الصَّلَاةَ وَأَنْفَقُوا مِمَّا رَزَقْنَاهُمْ سِرًّا وَعَلَانِيَةً وَيَدْرَءُونَ بِالْحَسَنَةِ السَّيِّئَةَ أُولَٰئِكَ لَهُمْ عُقْبَى الدَّارِ {٢٢} |
22. a kteří trpělivi jsou, z touhy po (spatření) tváře boží a zachovávají modlitbu a dávají štědře z toho, čím obdařili jsme je, v tajnosti i veřejně: a odpuzují dobrými skutky špatnosti své: těmto připraven jest příbytek poslední: |
| جَنَّاتُ عَدْنٍ يَدْخُلُونَهَا وَمَنْ صَلَحَ مِنْ آبَائِهِمْ وَأَزْوَاجِهِمْ وَذُرِّيَّاتِهِمْ ۖ وَالْمَلَائِكَةُ يَدْخُلُونَ عَلَيْهِمْ مِنْ كُلِّ بَابٍ {٢٣} |
23. zahrady Edenu: — vejdou do ní oni a ti, kdož spravedlivými byli z otců jejich a manželek jejich a potomků jejich: a andělé vyjdou jim tam vstříc z každé brány: |
| سَلَامٌ عَلَيْكُمْ بِمَا صَبَرْتُمْ ۚ فَنِعْمَ عُقْبَى الدَّارِ {٢٤} |
24. „Pokoj s vámi“ (řeknou), „za to, že trpělivě jste (vše) přečkali!“ Jak krásný bude tento příbytek poslední! |
| وَالَّذِينَ يَنْقُضُونَ عَهْدَ اللَّهِ مِنْ بَعْدِ مِيثَاقِهِ وَيَقْطَعُونَ مَا أَمَرَ اللَّهُ بِهِ أَنْ يُوصَلَ وَيُفْسِدُونَ فِي الْأَرْضِ ۙ أُولَٰئِكَ لَهُمُ اللَّعْنَةُ وَلَهُمْ سُوءُ الدَّارِ {٢٥} |
25. Však ti, kdož porušují smlouvu s Bohem poté, když se jí byli zavázali a přetínají to, co Bůh nakázal, aby spojeno bylo a nepravost páší v zemi: nad těmito bude zlořečení a schystán jest jim děsný dům. |
| اللَّهُ يَبْسُطُ الرِّزْقَ لِمَنْ يَشَاءُ وَيَقْدِرُ ۚ وَفَرِحُوا بِالْحَيَاةِ الدُّنْيَا وَمَا الْحَيَاةُ الدُّنْيَا فِي الْآخِرَةِ إِلَّا مَتَاعٌ {٢٦} |
26. Bůh hojně dává dary své, komu chce, anebo odměřuje je. (Lidé) radují se ze života pozemského: však život pozemský, u porovnání s (životem) budoucím, jest pouze (dočasný) požitek. |
| وَيَقُولُ الَّذِينَ كَفَرُوا لَوْلَا أُنْزِلَ عَلَيْهِ آيَةٌ مِنْ رَبِّهِ ۗ قُلْ إِنَّ اللَّهَ يُضِلُّ مَنْ يَشَاءُ وَيَهْدِي إِلَيْهِ مَنْ أَنَابَ {٢٧} |
27. A ti, kdož neuvěřili, praví: „Nebude-li sesláno mu znamení od Pána jeho, (neuvěříme).“ Rci: „Zajisté Bůh zavádí v blud, koho chce, a vede k sobě ty, kdož obracejí se k němu: |
| الَّذِينَ آمَنُوا وَتَطْمَئِنُّ قُلُوبُهُمْ بِذِكْرِ اللَّهِ ۗ أَلَا بِذِكْرِ اللَّهِ تَطْمَئِنُّ الْقُلُوبُ {٢٨} |
28. kdož uvěřili a jichž srdce upokojena jsou ve vzpomnění na Boha. Jakž jinak, než vzpomněním na Boha, upokojena mohou býti srdce? |
| الَّذِينَ آمَنُوا وَعَمِلُوا الصَّالِحَاتِ طُوبَىٰ لَهُمْ وَحُسْنُ مَآبٍ {٢٩} |
29. Ty, kdož uvěřili a konali dobré skutky, blaženost očekává a krásné přebývání.“ |
| كَذَٰلِكَ أَرْسَلْنَاكَ فِي أُمَّةٍ قَدْ خَلَتْ مِنْ قَبْلِهَا أُمَمٌ لِتَتْلُوَ عَلَيْهِمُ الَّذِي أَوْحَيْنَا إِلَيْكَ وَهُمْ يَكْفُرُونَ بِالرَّحْمَٰنِ ۚ قُلْ هُوَ رَبِّي لَا إِلَٰهَ إِلَّا هُوَ عَلَيْهِ تَوَكَّلْتُ وَإِلَيْهِ مَتَابِ {٣٠} |
30. Tak poslali jsme tě k lidu, před nímž již jiní národové byli zašli, abys předčítal jim, což vnuknuli jsme ti: však oni odpírají víru v Milosrdného. Rci: „Onť Pánem jest mým: není Boha kromě něho: na něho spoléhám a k němu kajícně obracím se.“ |
| وَلَوْ أَنَّ قُرْآنًا سُيِّرَتْ بِهِ الْجِبَالُ أَوْ قُطِّعَتْ بِهِ الْأَرْضُ أَوْ كُلِّمَ بِهِ الْمَوْتَىٰ ۗ بَلْ لِلَّهِ الْأَمْرُ جَمِيعًا ۗ أَفَلَمْ يَيْأَسِ الَّذِينَ آمَنُوا أَنْ لَوْ يَشَاءُ اللَّهُ لَهَدَى النَّاسَ جَمِيعًا ۗ وَلَا يَزَالُ الَّذِينَ كَفَرُوا تُصِيبُهُمْ بِمَا صَنَعُوا قَارِعَةٌ أَوْ تَحُلُّ قَرِيبًا مِنْ دَارِهِمْ حَتَّىٰ يَأْتِيَ وَعْدُ اللَّهِ ۚ إِنَّ اللَّهَ لَا يُخْلِفُ الْمِيعَادَ {٣١} |
31. I kdyby Koránem mohly v pohyb uvedeny býti hory, nebo rozpoltěna země, nebo dána řeč mrtvým — (neuvěřili by!) Nicméně Bohu přináleží veškerá moc: a snad pochybují věřící o tom, že kdyby Bůh byl chtěl, byl by vedl lidstvo veškeré cestou pravou? A neustane stíhati nevěřící za to, co konali, úder (neštěstí): nebo snese se poblíže domu jejich, dokud nesplní se slib Boha a Bůh zajisté neustoupí od vyplnění slibů svých. |
| وَلَقَدِ اسْتُهْزِئَ بِرُسُلٍ مِنْ قَبْلِكَ فَأَمْلَيْتُ لِلَّذِينَ كَفَرُوا ثُمَّ أَخَذْتُهُمْ ۖ فَكَيْفَ كَانَ عِقَابِ {٣٢} |
32. Smích tropili si již před tebou (lidé) z proroků: a dlouho poshověl jsem těm, kdož nevěřili: pak ztrestal jsem je. A jak (přísný) byl můj trest! |
| أَفَمَنْ هُوَ قَائِمٌ عَلَىٰ كُلِّ نَفْسٍ بِمَا كَسَبَتْ ۗ وَجَعَلُوا لِلَّهِ شُرَكَاءَ قُلْ سَمُّوهُمْ ۚ أَمْ تُنَبِّئُونَهُ بِمَا لَا يَعْلَمُ فِي الْأَرْضِ أَمْ بِظَاهِرٍ مِنَ الْقَوْلِ ۗ بَلْ زُيِّنَ لِلَّذِينَ كَفَرُوا مَكْرُهُمْ وَصُدُّوا عَنِ السَّبِيلِ ۗ وَمَنْ يُضْلِلِ اللَّهُ فَمَا لَهُ مِنْ هَادٍ {٣٣} |
33. Zdaž ten, kdo stojí nad každou duší a přihlíží k tomu, co si vysluhuje? A přece dali Bohu společníky! Rci: „Nuž tedy jmenujte je! Chcete snad pověděti Bohu, o čem by dosud nevědět na zemi, anebo jsou to pouhé vnější (zdánlivosti) slovní?“ Nikoliv: zkrášlena byla nevěřícím tato lest jejich a daleko oddálili se od stezky pravé; a koho Bůh zavede, tomu není vůdce (k nalezení). |
| لَهُمْ عَذَابٌ فِي الْحَيَاةِ الدُّنْيَا ۖ وَلَعَذَابُ الْآخِرَةِ أَشَقُّ ۖ وَمَا لَهُمْ مِنَ اللَّهِ مِنْ وَاقٍ {٣٤} |
34. Je očekává trest v životě pozemském a trest jich v životě budoucím bolestnější bude: a nebude nikoho, jenž před Bohem by jich hájil. |
| مَثَلُ الْجَنَّةِ الَّتِي وُعِدَ الْمُتَّقُونَ ۖ تَجْرِي مِنْ تَحْتِهَا الْأَنْهَارُ ۖ أُكُلُهَا دَائِمٌ وَظِلُّهَا ۚ تِلْكَ عُقْبَى الَّذِينَ اتَّقَوْا ۖ وَعُقْبَى الْكَافِرِينَ النَّارُ {٣٥} |
35. Toto jest vypodobnění ráje, slíbeného bohabojným: zpod zahrad jeho řeky tekou, plody jejich věčné jsou a stín jejich taktéž: takováto bude (poslední) odměna bohabojným, však (poslední) odměnou nevěřících bude oheň pekelný. |
| وَالَّذِينَ آتَيْنَاهُمُ الْكِتَابَ يَفْرَحُونَ بِمَا أُنْزِلَ إِلَيْكَ ۖ وَمِنَ الْأَحْزَابِ مَنْ يُنْكِرُ بَعْضَهُ ۚ قُلْ إِنَّمَا أُمِرْتُ أَنْ أَعْبُدَ اللَّهَ وَلَا أُشْرِكَ بِهِ ۚ إِلَيْهِ أَدْعُو وَإِلَيْهِ مَآبِ {٣٦} |
36. Ti, kterým seslali jsme Knihu, radují se z toho, co sesláno ti bylo, však mezi spojenými (kmeny) jsou některé, jež popírají část toho. Rci: „Pouze nakázáno mi bylo, abych uctíval Boha jediného a nedával mu společniků: jej vzývám a k němu navrátím se.“ |
| وَكَذَٰلِكَ أَنْزَلْنَاهُ حُكْمًا عَرَبِيًّا ۚ وَلَئِنِ اتَّبَعْتَ أَهْوَاءَهُمْ بَعْدَمَا جَاءَكَ مِنَ الْعِلْمِ مَا لَكَ مِنَ اللَّهِ مِنْ وَلِيٍّ وَلَا وَاقٍ {٣٧} |
37. Takovýmto způsobem seslali jsme ti jej, jako zákon v jazyku arabském: a následoval-li bys choutky jejich poté, když sesláno ti bylo vědění, nebude ti před Bohem ani ochránce, ani obhajovatele. |
| وَلَقَدْ أَرْسَلْنَا رُسُلًا مِنْ قَبْلِكَ وَجَعَلْنَا لَهُمْ أَزْوَاجًا وَذُرِّيَّةً ۚ وَمَا كَانَ لِرَسُولٍ أَنْ يَأْتِيَ بِآيَةٍ إِلَّا بِإِذْنِ اللَّهِ ۗ لِكُلِّ أَجَلٍ كِتَابٌ {٣٨} |
38. „A poslali jsme již před tebou proroky a dali jsme jim manželky a potomstvo: nebylo pak proroka, jenž by byl přinášel znamení, leda s dovolením božím. Každý věk pak má Knihu svou. |
| يَمْحُو اللَّهُ مَا يَشَاءُ وَيُثْبِتُ ۖ وَعِنْدَهُ أُمُّ الْكِتَابِ {٣٩} |
39. Zruší Bůh, co chce, a potvrdí, co chce: u něho nalézá se Kniha prvotní. |
| وَإِنْ مَا نُرِيَنَّكَ بَعْضَ الَّذِي نَعِدُهُمْ أَوْ نَتَوَفَّيَنَّكَ فَإِنَّمَا عَلَيْكَ الْبَلَاغُ وَعَلَيْنَا الْحِسَابُ {٤٠} |
40. Ať již dáme ti dočkati se spatření něčeho z toho, co slibujeme jim, anebo vezmeme tě k sobě (před tím) — tobě připadá pouze hlásání, nám pak účtování. |
| أَوَلَمْ يَرَوْا أَنَّا نَأْتِي الْأَرْضَ نَنْقُصُهَا مِنْ أَطْرَافِهَا ۚ وَاللَّهُ يَحْكُمُ لَا مُعَقِّبَ لِحُكْمِهِ ۚ وَهُوَ سَرِيعُ الْحِسَابِ {٤١} |
41. Zdaž nevidí, jak vnikáme do země jejich a zmenšujeme hranice její? Bůh vynáší rozsudek a nikomu nelze zvrátiti jej: a on rychlý jest v účtování. |
| وَقَدْ مَكَرَ الَّذِينَ مِنْ قَبْلِهِمْ فَلِلَّهِ الْمَكْرُ جَمِيعًا ۖ يَعْلَمُ مَا تَكْسِبُ كُلُّ نَفْسٍ ۗ وَسَيَعْلَمُ الْكُفَّارُ لِمَنْ عُقْبَى الدَّارِ {٤٢} |
42. Úklady strojili ti, kdož byli před nimi, však Bohu známy jsou úklady veškeré. On ví, co zasluhuje si každá duše a seznají nevěřící, komu poslední připadne obydlí. |
| وَيَقُولُ الَّذِينَ كَفَرُوا لَسْتَ مُرْسَلًا ۚ قُلْ كَفَىٰ بِاللَّهِ شَهِيدًا بَيْنِي وَبَيْنَكُمْ وَمَنْ عِنْدَهُ عِلْمُ الْكِتَابِ {٤٣} |
43. A říkají ti, kdož neuvěřili: „Nejsi vyslancem Boha.“ Rci: „Bůh postačí mi jako svědek k rozsouzení mezi mnou a vámi, jakož i ti, kdož znalost mají Knihy!“ |
|
